Co si letos nenechat ujít v Karlových Varech I.
Program karlovarského filmového festivalu, který začíná 3. 7., nabídne letos znovu kolem dvou set filmů. Cinepur připravil výběr těch, které byste si neměli nechat ujít. Záměrně vynecháváme snímky, jež později vstoupí do široké distribuce. Druhou část výběru najdete v čísle 100, které vyjde příští týden.
Heil (r. Dietrich Brüggemann / Německo, 2015)
Jdou neo-nacismus a komedie dohromady? Ano, odpovídá ceněný německý filmař Dietrich Brüggemann (Stříbrný medvěd na MFF v Berlíně 2014 za scénář ke snímku Křížová cesta) v radikální satirické komedii, jejímž prostřednictvím se pouští především do neonacistů, ale i do médií či Evropské unie. Snímek, který, soudě podle Křížové cesty, slibuje nekompromisní zážitek, je zařazený do hlavní soutěže.
Cesta do Říma (r. Tomasz Mielnik / Česká republika, 2015) / David (r. Jan Těšitel / Česká republika, 2015)
Kobry a užovky Jana Prušinovského nejsou jediným českým zástupcem v soutěžních sekcích festivalu. Prušinovský výjimečným sociálním dramatem potvrdil svůj talent jasně avizovaný v Okresním přeboru. Naproti tomu, Tomasz Mielnik a Jan Těšitel, dva absolventi FAMU, na pole celovečerních filmů teprve vstupují. První vlakovou road-movie Cesta do Říma zařazenou do sekce Na Východ od západu, druhý s psychologickým dramatem David v Soutěži nezávislých.
Box (r. Florin Şerban / Rumunsko / Německo / Francie, 2015)
Rumunská nová vlna už dekádu omývá evropské festivaly a letos dosáhla i do soutěže v Karlových Varech se snímkem Box režiséra Florina Şerbana. Film sleduje devatenáctiletého boxera Anghela a Cristinu, atraktivní třicátnici a matku v kritickém životním okamžiku. Dvě postavy s tajemstvím, dvě cesty, dva pohledy.
Aferim! (Rumunsko / Bulharsko / Česká republika, 2015, r. Radu Jude)
Radu Jude patří k současné generací výrazných rumunských režisérů. Jeho třetí celovečerní film nabízí ve formátu černobílého easternu zasazeného do půle 19. století a v příběhu policisty vydávajícího se hledat uprchlého cikánského otroka, exkurz do kolektivní paměti Rumunska. Jude za snímek získal Stříbrného lva za režii na MFF v Berlíně. Sekce Horizonty.
Berani (Island / Dánsko, 2015, r. Grímur Hákonarson)
Dva bratři spolu nemluvili čtyřicet let, ale když jim stát nařídí vybít stáda ovcí, nezbývá než spojit síly. Přímočará komedie o dvou bratrech z islandské pustiny je druhým filmem absolventa FAMU Grímura Hákonarsona. Berani vyhráli letos na festivalu v Cannes sekci Un certain regard.
Slow West (Velká Británie / Nový Zéland, 2015, r. John Maclean)
Divoký západ v extrémně pomalém tempu a malířských kompozicích. Debut britského režiséra Johna Macleana vypráví o velkých mýtech, divokém západu i velké lásce, kterou skotský mladík hledá v Coloradu 19. století. Revizionistický western je ovlivněn stejnou měrou Sergiem Leonem, Samem Peckinpahem i americkými krajináři. Snímek získal Cenu poroty na festivalu Sundance.
Tělo (r. Małgorzata Szumowska, Polsko, 2015)
Jeden ze snímků, který k sobě přitáhl nejvíce pozornosti na letošním Berlinale, kde získal cenu za režii, a který naznačuje novou sílu polské kinematografie. Rodinné drama s prvky černé komedie, jež zároveň nabízí přesahy k současné polské společnosti, ukazuje tři bytosti a tři rozdílné úniky ze smutku a trápení.
Starý židovský hřbitov (r. Sergej Loznica / Nizozemsko / Lotyšsko, 2014)
Sergej Loznica patří k vizuálně i filosoficky nejvýraznějším a nejcitlivějším tvůrcům současnosti. Ve svém nejnovějším díle, v němž pozoruje život na zaniklém židovském hřbitově, se opět silně poeticky věnuje unikání času a každodennosti.
Muž, který spadl na Zemi (r. Nicolas Roeg / Velká Británie, 1976)
Rocková hvězda David Bowie coby křehký mimozemšťan, který se na Zemi snaží najít zásoby vody pro svůj druh. Zvolí cestu korporátního podnikání, která jej přivede tváří v tvář lidským vlastnostem a emocím, s nimiž nepočítal, jako hamižnost nebo láska. Stále platné podobenství a pravidla žánru popírající sci-fi.
Retrospektiva: Larisa Šepiťko
Půvabný zevnějšek možná lépe předurčoval Larisu Šepiťko k roli herečky, kterou si také v několika filmech při studiích vyzkoušela. Výrazně poetické a emočně explozivní filmy z ní ale udělaly výjimečnou režisérku, jíž se za krátkou tvůrčí kariéru, kterou předčasně ukončila tragická smrt při natáčení v roce 1979, podařilo získat hlavní ceny na festivalech v Benátkách i v Berlíně. Hned za svůj debut Pot byla oceněna i na MFF v Karlových Varech, kde je letos uspořádána její kompletní retrospektiva. Klíčovou režisérku ukrajinsko-íránského původu připomene karlovarský festival všemi jejími tituly, včetně vrcholného Vzestupu.