Úvod: Mimo kino

Na střeše, ve sklepě, v bazénu, v posteli – tam všude můžeme v soukromí vlastních příbytků sledovat filmy. Na střechu, do sklepa, do bazénu nebo do postele lze ovšem zavítat i po zaplacení řádného vstupného a stát se účastníkem speciálního promítání, při němž diváky mnohdy víc zaujme samotný prostor či podmínky projekce než obrazy, na které se dívají. Jen online vyhledávání slova „cinema“ v kombinaci s rozličnými místy a termíny se může stát několikahodinovou (a poučnou) zábavou, díky níž se dozvíme minimálně to, jak rozmanitě lze naložit s filmem v nekinovém prostředí. A i když bychom na základě tohoto zběžného průzkumu mohli nabýt dojmu, že přesun filmu pryč z kinosálů představuje atrakci ryze současnou, opak je pravdou. V tématu MIMO KINO se sice soustřeďujeme primárně na současné formy distribuce a uvádění filmů jinde než v kině, ale mnohé z atypických zážitků, jež si publikum užívá dnes, si jeho předchůdci dopřávali už dlouhou dobu předtím.