Odvaha „obsadit dějiny“ / The Mill, České století a zákruty faktuálního dramatu

Oscarové soutěži roku 2013 dominovalo historické drama Lincoln (2012) Stevena Spielberga, film, který diváky i akademiky uchvátil mimo jiné hyperrealistickou fyziognomií, dikcí a intonací Daniela Day-Lewise v hlavní roli. Otázka historické věrnosti se v recenzích na snímek objevovala velice často, s odvoláním na historiky daného období, a to jak v pochvalném, tak odmítavém smyslu. Díky kritické reflexi jsme se dozvěděli mimo jiné i to, že zvuk tikotu Lincolnových hodinek přesně kopíruje originál a že všichni zástupci státu Connecticut hlasovali pro zrušení otroctví, nikoli pouze dva, jak je ukázáno ve filmu. Pozoruhodné je, že nejlepším filmem roku se stal jiný zástupce téhož žánru, u nějž byla otázka historické autenticity rovněž středobodem diskuze – Argo (2012) Bena Afflecka. Přestože podtitul filmu přímo vybízí k metatextové hře („The Movie Was Fake. The Mission Was Real.“), rétorické strategie, které při zobrazení skutečnosti uplatňuje, jsou překvapivě konzervativní. Závěrečná titulková sekvence klade vedle sebe fotografie reálných postav příběhu a jejich hereckých protagonistů, čímž sugeruje důležitost jejich podobnosti pro věrohodnost filmu. V některých momentech sekvence je dokonce obtížné rozlišit, který fotografický snímek zachycuje autentickou skutečnost a který je fikční, neboť tvůrci mění klíč jejich uspořádání.