Od chodící šunky k lesbickému polibku / Tomboy a jeho filmový svět

V úvodu ke knize In Front of the Children: Screen Entertainment and Young Audiences píše Cary Bazalgette o dvojím paradoxu ve vnímání dětství napříč kulturami a dějinami. Přesto, že jsme dětství všichni zažili, je pro nás podle Bazalgetta nedostupné, a proto jej vnímáme jako „jiný svět“, něco „nepoznatelného, záhadného, až téměř magického.“ Zároveň se pojetí dětství jako specifické fáze lidského vývoje pohybuje mezi dvěma extrémními póly – na jedné straně stojí evropská křesťanská tradice, která pojímá dítě jako pošpiněné prvotním hříchem, nezralého a „nevyvinutého“ dospělého, jehož je třeba ukáznit všemi prostředky. Bazalgette k tomuto pojetí přidává ještě představu dítěte coby nelidského tvora, něčeho zvířecího, ďábelského a obludného. Naproti tomu romantická tradice vytvořila naprostý antipod tohoto chápání – dítě je pro romantismus „přirozené, čisté a nevinné“ a vyvolává jistou nostalgii po větší přirozenosti a autenticitě. Tuto dualitu – včetně jejích rozporů – ztělesňuje postava tomboye, tedy dívky, která se obléká a chová jako chlapec. Tomboyové – jejichž divoká „jinakost“ může být jak volbou, tak břemenem bránícím jim začlenit se do „normální“ společnosti – svými osudy odhalují nevinnost dětství, jeho asexualitu i křehkost coby zkonstruovaný mýtus.