Nejlepší filmy roku 2004

Jakub Arpel

neřadím, všechny jsou na stejno ve svém:

Ne na ústa (Pas sur la bouche, r. Alain Resnais, Francie) Le triple agent (Trojitý agent, r. Eric Rohmer, Francie) Krajina mého srdce (Jan Němec, ČR)

P. S. Baroň

český: Mistři (r. Marek Najbrt)
Tento snímek oceňuji pro schopnost režiséra nápaditě a vkusně zakomponovat mýtus "zlatého českého hokeje" do syrového příběhu z pohraničí. Cením si také obrazové složky filmu a snahy režiséra neokázale pojednat problém česko-německých vztahů.

zahraniční: Příběh o uplakaném velbloudovi (Die Geschichte vom weinenden Kamel, r. Byambasuren Davaa, Luigi Falorni, Německo–Mongolsko)
I když to může znít banálně, tento film si mě získal svou lidskostí. Průzračně jednoduchý, ale o to možná krásnější příběh o odstrkovaném velblouděti a jeho matce, jako by mi v něčem připomínal tvorbu Roberta Flahertyho. Stejně jako on i debutující tvůrci německo-mongolského filmu se zaměřili na základní otázky lidského života. V příběhu mongolských pastevců a jejich domácích zvířat přitom dokázali vysledovat mimořádné drama a zpracovat je kultivovaným filmovým jazykem. Tento snímek se podle mě může směle zařadit do zlatého fondu etnografických filmů.

Helena Bendová

• 1) Shara (r. Naomi Kawaseová, Japonsko/
• 2) Ztraceno v překladu (r. Sofia Coppola, USA)
• 3) Tropical Malady (r. Apichatpong Weerasethakul, Thajsko)
• 4) Vesnice (r. M. Night Shyamalan, USA)
• 5) The Brown Bunny (r. Vincent Gallo, USA)
• 6) Jam session (r. Miloš Tomič, ČR)
• 7) 29 palem (Twentynine palms, r. Bruno Dumont, USA–FR–NSR)
• 8) Byt (r. Jan Bušta, ČR)
• 9) Piková trojka (r. Jane Campionová, USA)
• 10) Léo en jouant dans la compagnie des hommes (Léo hrající ve společnosti mužů, r. Arnaud Desplechin, Francie)

A několik dalších radostí roku, které se nevešly do desítky, v pořadí namátkovém: Café Lumie're (r. Hou Hsiao-hsien, Japonsko), Samuraj (r. Takeši Kitano, Japonsko), Tarnation (r. Jonathan Caouette, USA), Tajemná řeka (r. Clint Eastwood, USA), V soudní síni č. 10 (10e chambre, r. Raymond Depardon, Francie), Mon trésor (Můj poklad, r. Keren Yedayaová, Izrael), Svět zítřka (r. Kerry Conran, USA), 21 gramů (r. Alejandro Gonzáles Iňárritu, USA), Krajina (Pejzaz, r. Sergej Loznica, Německo), Únik (L'esquive, r. Abdellatif Kechiche, Francie), Post coitum (r. Juraj Jakubisko, ČR), Chuť čaje (Cha no aji, r. Katsuhito Ishii, Japonsko), Adieu (Sbohem, r. Arnaud des Palliéres, Francie/

Jaromír Blažejovský

• Ceddo (r. Sembéne Ousmane, Senegal 1977) (DVD edice).
• Čí je ta píseň? (Cia e tazi pesen, r. Adela Peeva, Bulharsko 2003)
• Jaro, léto, podzim, zima... a jaro (Bom yeoreum gaeul gyeoul geurigo bom, Kim Ki-duk, Korea 2003)
• Návrat (Vozvraščenije, r. Andrej Zvjagincev, Rusko 2003)
• Pán prstenů I-III (The Lord of the Rings, r. Peter Jackson, Nový Zéland 2001–2003)
• Pravidla hry (r. Vít Janeček, ČR)
• Radost šílenství (Lezate divanegi, r. Hana Makhmalbaf, Írán 2003)
• Stará orba (Lavoura arcaica, r. Luiz Fernando Carvalho, Brazílie 2001), (Febiofest 2004)
• Tabule (Takhté siah, r. Samira Makhmalbaf, Írán 2000), (Karlovy Vary 2004)
• Vzpomínky na vraždu (Salinui chueok, r. Bong Joon-ho, Korea 2003)

Jindřiška Bláhová

Old Boy (r. Park Chan-wook, Korea) Ztraceno v překladu (Lost in translation, r. Sofia Coppola, USA) Piková trojka (In the cut, r. Jane Campionová, USA) Kafe a cigára (Coffee and Cigarettes, r. Jim Jarmusch, USA) Vesnice (The Village, r. M. Night Shyamalan, USA/

Kamila Boháčková

Pořadí je náhodné, všech těchto jedenáct (!) filmů (a našlo by se víc.) bylo pro mě objevem i radostí roku 2004:

• Shara (r. Naomi Kawaseová, Japonsko 2003) – nejtajemnější
• Une visite au Louvre (Návštěva v Louvru, r. Jean-Marie Straub, Danie'lle Huilletová, Francie 2004) – nejoriginálnější
• Playtime (r. Jacques Tati, Francie, Itálie 1967) – nejdokonalejší
• Mondo Mulloy (série 11 krátkých animovaných filmů Phila Mulloye, VB 1991–2001; 2004) – nejzábavnější a nejkreslenější:)
• La femme est l'avenir de l'homme (Žena je budoucností muže, r. Hong Sang-soo, Korea 2004) – nejlidštější
• Ma me're (Má matka, r. Christophe Honoré, Francie 2004) – nejzvrácenější a "nejbatailleovštější"
• Father and son (Otec a syn, r. Alexandr Sokurov, Rusko 2003) – nejpodivnější
• Pět (Five, r. Abbas Kiarostami, Irán 2003) – nejtišší
• Veřejné osvětlení (Public Lighting, r. Mike Hoolboom, Kanada 2004) – nejintimnější
• Vzpomínky na vraždu (Memories of murder, r. Bong Joon-ho, Jižní Korea 2003) – nejbizardnější
• Immortel (Nesmrtelný, r. Enki Bilal, Francie 2004) – nejproblematičtější
• kolekce filmů Jiřího Golda (v Ponrepu v prosinci)

Otto Bohuš

Code 46 (r. Michael Winterbottom) Faraon (r. Sinisa Dragin) Flashback (r. Herz Frank) Gambling, gods & LSD (r. Peter Mettler) Old boy (r. Park Chan-wook, Korea) Samaritánka (Samaria, r. Kim Ki-duk, Korea) V pět odpoledne (Panj é asr, r. Samira Makhmalbaf, Írán) Věčný svit neposkvrněné mysli (r. Michel Gondry, USA) Veřejné osvětlení (Public Lighting, r. Mike Hoolboom, Kanada) Vzpomínky na vraždu (Memories of murder, r. Bong Joon-ho, Korea)

David Čeněk

• 1) Turtels can fly (Želvy umí létat, r. Bahman Ghobadi, Írán–Írák)
• 2) Notre musique (Naše hudba, r. Jean-Luc Godard, Francie)
• 3) El abrazo partido (r. Daniel Burman, Argentina)
• 4) El Cid (r. Anthony Mann, USA 1961)
• 5) Pink Flamingos (r. John Waters, USA 1972)
• 6) Arrebato (r. Iván Zulueta, Španělsko 1979)
• 7) Atash (r. Tawfik Abu Wael, Palestina)
• 8) Los Hijos de fierro (r. Fernando Solanas, Argentina 1972–78)
• 9) Prázdné ruce (r. Marc Recha, Španělsko)
• 10) Strom duí (r. Flora Gomes, Francie–Tunisko–Portugalsko–Guinea–Bissau 1996)

Kamil Fila

• 1) Innocence: Ghost in the Shell 2 (r. Mamoru Oshii, Japonsko) – Japonsko budoucnosti viděno očima kyborgů. Tolik citu a žádná lidskost. Svou anorganickou animovanou krásou to dalece překonává i první díl.
• 2) Ztraceno v překladu (r. Sofia Coppola, USA) – Japonsko současnosti viděno očima Západu. Jenom inteligentní žena umí natočit příběh o vztahu, který není ani láskou ani vášní, ale prostým porozuměním.
• 3) Samuraj (r. Takeši Kitano, Japonsko) – Japonsko minulosti viděno očima režiséra, který si na slepého jenom hraje, a přitom má takové filmové vidění a cit pro rytmus jako nikdo jiný.
• 4) Invaze barbarů (r. Denys Arcand, Kanada) – Intelektuální film o intelektuálech, za který jsem se nestyděl. Tradičně natočené dílo (s jakousi až "bazinovskou" etikou a estetikou) o zlomových časech západní civilizace.
• 5) Před soumrakem (r. Richard Linkater, USA) – I v největším kyborgovi a (japano/Filovi je něco jako lidský cit. Přestože se tam pořád mluví, není to užvaněné, přesto, že tu není žádná akce, jiskří tu napětí a člověk chce vědět, jak to skončí.
• 6) Věčný svit neposkvrněné mysli (r. Michel Gondry, USA) – Mám tyhle Kaufmanovy formální hříčky rád. Nemyslím si, že jde o prázdnou kombinatoriku. A Gondry má navíc ohromný vizuální talent.
• 7) Bournův mýtus (r. Paul Greengrass,USA) – Podle mě existenciálně nejdrtivější film roku, se zvukem tak ostrým, až se prodírá do morku kostí. Naprostá osamělost tajného agenta, k němuž se nikdo nechce znát, je vyjádřena prací roztěkané kamery a frenetickým střihem, který ruší jakoukoli možnost kdekoli zakotvit.
• 8) 21 gramů (r. Alejandro Gonzáles Iňárritu,USA) – Rozpojit čas, senzomotorické vazby, akce a emocionální reakce. Holografický film, kde jsme z každé jednotlivé scény nuceni vyčíst obraz celku.
• 9) Návrat (r. Andrej Zvjagincev, Rusko) – Filmy tohoto typu (letos třeba ještě Jaro, léto, podzim, zima... a zase jaro od Kim Ki-duka) mi umožňují pocítit duchovní vibrace hmoty a hmatatelnost jinak neviditelných vztahů mezi lidmi.
• 10) Úsvit mrtvých (r. Zack Snyder, USA) – Filmy tohoto typu mi také umožňují pocítit vibrace hmoty a jít navíc přímo dovnitř. Třeba když se motorová pila zaryje do střev nahnilé zombie. Žádná transcedence, jenom transgrese a agrese. Cool.
• Filmy z roku 2003, viděné v roce 2004 bez oficiální distribuce v ČR (tj. jen festivaly a "jiné zdroje"): Oldboy (r. Park Chan-wook), Save the Green Planet! (r. Jeong Jun-hwan), Code 46 (r. Michael Winterbottom), Vzpomínky na vraždu (r. Bong Joon-ho), Poslední život na zemi (r. Pen-ek Ratanaruang)

Nejzbytečnější filmy:

Umučení Krista (r. Mel Gibson), Bolero (r. F. A. Brabec), Non Plus Ultras (r. Jakub Sluka/

Nejočekávanější filmy příštího roku:

Team America: The World Police (r. Trey Parker), Sin City (r. Robert Rodriguez, Frank Miller), Batman Begins (r. Christopher Nolan), The Life Aquatic with Steve Zissou (r. Wes Anderson), Eros (r. Wong Kar-wai, Steven Soderbergh, Michelangelo Antonioni), 2046 (r. Wong Kar-wai), House of Flying Daggers (r. Zhang Yimou), Steamboy (r. Katsushiro Otomo), A Scanner Darkly (r. Richard Linkater)

Zdeněk Holý

do třetice bez pořadí:

• Daleko do nebe (r. Todd Haynes, USA) - Pro dokonalou rétorickou práci s melodramatem, která nás nutí zaujmout požadovaný angažovaný postoj. Pro dokonalou napodobivost retro formy, která se zbavila své melancholické poetiky, aby do filmu propašovala témata, která by se v americké kinematografii padesátých let v takové podobě objevit nemohla.
• Zvrácený (r. Gaspar Noé, FR) - Proto, že převrácená chronologie vyprávění nemusí být jen ozdůbkou, že film má díky ní dva svébytné vyprávěcí proudy, že zná cestu nejen z ráje do pekla, ale i z pekla do ráje.
• 29 palem (Twentynine palms, r. Bruno Dumont, FR) - Pro "vyprázdněné" vyprávění, které nijak ostentativně, naopak diskrétně nutí diváka vytvářet si příběh. Pro na evropský film nezvykle poučenou práci s americkou ikonografií. A také proto, že i když k určitým částem filmu můžete mít vážné výhrady, zbytek přesto můžete považovat za dokonalý.

Jiří Horníček

• Playtime (r. Jacques Tati, Francie 1967)
• Tropical Malady (r. Apichatpong Weerasethakul, Thajsko)
• Shara (r. Naomi Kawase, Japonsko)
• Ztraceno v překladu (Lost in translation, r. Sofia Coppolaová, USA)
• Příběh Marie a Juliena (L'Histoire de Marie et Julien, r. Jacques Rivette, Francie)
• Mare, Mare (r. Vít Pancíř, Česká republika)
• Cafe Lumie're (r. Hou Hsiao-hsien, Tchaj-wan)
• V soudní síni č. 10 (Dans la chambre n. 10, r. Raymond Depardon, Francie)
• Chuť čaje (Cha no aji, r. Katsuhito Ishii, Japonsko)
• Piková trojka (In the cut, r. Jane Campionová, USA)
• Post coitum (r. Juraj Jakubisko, ČR)

Milan Klepikov

• 1) Dream Work (r. Peter Tscherkassky, Rakousko 2002)
• 2) Stará orba (Lavoura Arcaica, r. Luiz Fernando Carvalho, 2001)
• 3) Japón (r. Carlos Reygadas, Mexiko 2002)

Takto by vypadal žebříček upřednostňující mladé tvůrce. Motiv je nasnadě: v posledních letech jsme zavaleni tolika falešnými festivalovými "objevy", že je třeba se tou plevelí "prosekat". K těm, jejichž tvorba obstojí i tehdy, pokud laťku ponecháme tak vysoko, jak ji nastavili "les anciens". Protože dobré filmy přicházejí k našinci vždy se zpožděním, bral jsem v potaz i produkci předchozích dvou ročníků a v sítu mi zbyly zmíněné tři tituly. (Při dalším posunu časové hranice by nechyběla jména Šarunase Bartase a Hervé Le Rouxe). A jak by vypadal žebříček pro stejné období bez věkové ("pozitivní"?) diskriminace?

• 1) Příběh Marie a Juliena (Histoire de Marie et Julien, r. Jacques Rivette, Francie)
• 2) Eloge de l'amour (Chvála lásky, r. Jean-Luc Godard, Francie 2001)
• 3) Dvě (Deux, r. Werner Schroeter, Francie–Německo, 2002)
• 4) Sarabanda (Saraband, r. Ingmar Bergman)
• 5) Návštěva v Louvru (Une visite au Louvre, r. Jean-Marie Straub, Danielle Huilletová, Francie)
• 6) Dream Work (r. Peter Tscherkassky, Rakousko, 2002)
• 7) Stará orba (Lavoura Arcaica, r. Luiz Fernando Carvalho, 2002)
• 8) V temnotě času (poslední epizoda povídkového filmu Dalších deset minut II (r. Jean-Luc Godard/)
• 9) Japón (r. Carlos Reygadas, Mexiko 2002)
• 10) Na ústa ne (Pas sur la bouche, r. Alain Resnais, Francie)

Petr Marek

• Vesnice (r. M. Night Shyamalan, USA)
• Aragorn (r. Jana Vlčková, ČR)
• Slon (Elephant, r. Gus van Sant, USA)
• Krajina mého srdce (r. Jan Němec, ČR)
• Poslední ponor (r. Joao César Monteiro, Portugalsko)
• Bitva u Moháče (A Mohácsi vész, r. Miklós Jancsó, Maďarsko)
• Samuraj (r. Takeši Kitano, Japonsko)
• Cesta do fantazie (r. Hayao Miyazaki, Japnsko)
• Velká ryba (r. Tim Burton, USA)
• Věčný svit neposkvrněné mysli (r. Michel Gondry, USA)
• Playtime (r. Jacques Tati, Francie 1967)
• Post coitum (r. Juraj Jakubisko, ČR)
• Dogville (r. Lars von Trier, Dánsko)
• + Na ústa ne (Pas sur la bouche, r. Alain Resnais, Francie) – neviděl, ale předpokládám

Přemysl Martinek

Clean (r. Olivier Assayas, Francie) - Film má výbornou mizanscénu, skvělé, přirozené herce, příběh plný naděje a nejvíce na něm oceňuji právě určitou jednoduchost, která je ovšem výsledkem důmyslné kombinace všech složek filmové řeči.

Piková trojka (r. Jane Campionová, USA) - Podobně jako Clean i Piková trojka je nadprůměrný autorský film. Campionová se pohybuje uvnitř mužských žánrů, aby je zevnitř převrátila a zároveň postavila na úplně odlišné estetice, "tělesné estetice".

The Murmuring coast (r. Margarida Cardosaová, Portugalsko) - Nenápadný film nenápadné režisérky. Portugalsko otevřelo diskusi o své koloniální minulosti a režisérka natočila podle knižního bestselleru retro film, odehrávající se v Mozambiku během posledních pokusů o potlačení boje za nezávislost. Nebála se ovšem na postavě novomanželky jednoho z důstojníků ukázat rozpad tradičních konzervativních hodnot, pomalý úpadek diktatury, následky mocenské politiky úzké skupiny lidí a to vše ve velmi citlivých obrazech evokujících nejistotu hlavní hrdinky a její pozvolné hledání osobní svobody a vypořádání se s následky činů portugalské politiky.

Silný kafe (r. Börkur Gunnarson, ČR) - Nejlepší mladá komedie za poslední dobu. Na rozdíl od všech "velkých a progresivních" filmů jako Jedna ruka netleská, Non plus Ultras atd. byla postavena na výborných dialozích, neokoukaných hercích a myslím, že o naší době vypovídá zdaleka nejvíc. Film ukazuje, že kvalitu nezaručují populární herci Trojan, Macháček, Dušek, ale především uvěřitelný, nápaditý a hravý scénář.

Český sen (r. Filip Remunda, Vít Klusák, ČR) - K filmu mám mnoho výhrad, ale jeho dopad na současnou českou kinematografii je velmi pozitivní. Dokázal se prosadit do kin, dokázal vzbudit náležitý rozruch a tak trochu popíchl místní establishment. Bylo to trochu na úkor "nevinných" nakupujících, ale to, co později předvedli politici a komentátoři, to je výsledek, který za sebou již dlouho žádný český film nemá.

Notre musique (Naše hudba, r. Jean-Luc Godard, Francie) - Nečekaně otevřený a divácky přístupný film, který ovšem můžeme považovat za teoretický příspěvek k diskusi o nové filmové historii, navíc velmi moderní příspěvek k tématu válka a film.

On the corner (Na rohu, r. Nathaniel Geary, Kanada) - Nízkorozpočtový kanadský film. Příběh indiánské dívky potácející se na okraji společnosti v Montrealu, která se musí začít starat o svého mladšího bratra a samozřejmě to nezvládne. Na rozdíl od většiny podobných filmů je On the Corner opravdu syrovou, autentickou sondou na dno kanadské společnosti. Film je natočen neuvěřitelně dynamicky, přirozeně a v mnohém si formálně nezadá s Cleanem, akorát se nacházíme o "tři patra níž".

Karel Och

Zvolil jsem abecední pořadí, protože by mi bylo líto dávat jednomu filmu přednost před druhým. Dokument samozřejmě patří až na konec.

• Falling angels (Padající andělé, r. Scott Smith, Kanada) – nejsympatičtější
• Palindromes (Palindromy, r. Todd Solondz, USA) – nejoriginálnější
• Remote access (Dálkový přístup, r. Svetlana Proskurina, Rusko) – nejtišší
• Sideways (Bokem, r. Alexander Payne, USA) – nejzábavnější
• Turtles can fly (Želvy umí létat, r. Bahman Ghobadi, Írán) – nejpodivnější
• Věčný svit neposkvrněné mysli (r. Michel Gondry, USA) – nejkřehčí
• Vzpomínky na vraždu (Memories of murder, r. Bong Joon-ho, Korea) – nejnevyzpytatelnější
• Ztraceno v překladu (r. Sofia Coppola, USA) – nejintimnější
• Jerusalem my love (Jeruzalém, má láska, r. Jeppe Ro/nde, Dánsko) – nejlepší z dokumentárních filmů