Transformace ženské identity / Berlinale 2025

Za pětasedmdesát let své existence měl filmový festival v Berlíně jen pět šéfů. Všechno to byli muži a nezřídka byli ve funkci i dvě dekády. Letos poprvé do čela Berlinale nastoupila žena. První úkaz svého druhu na všech třech nejvýznamnějších evropských festivalech potvrzuje, že v prosazování společenských trendů je Berlinale vždy napřed oproti konkurentům z Benátek i Cannes.

První ročník Tricie Tuttle se odehrál pod přísným dohledem filmařů, kritiků i politiků. Nová ředitelka se zkušenostmi z akademických kruhů či vedení Londýnského filmového festivalu se pokusila vlít Berlinale do žil novou krev ustavením soutěžní sekce debutů s názvem Perspectives. Výkladní skříň v podobě hlavní soutěže pak otevřela divácky přístupnějším titulům, což byl zjevný posun od cinefilních libůstek předchozího ředitele Carla Chatriana, jehož poslední soutěž – s trochou nadsázky – opanovali užvaněný hroch (Pepe), mluvící artefakty (vítězný Dahomey) nebo oduševnělé kameny (Architekton). Loni navíc úplný konec festivalu poznamenal politický skandál u příležitosti předání cen (teď už oscarovému) dokumentu Žádná jiná země, po němž se začaly třást židle pod politiky...