Synové Velké medvědice / „Indiánský film“ s českou stopou

10. 2. 2025 / Martin Šrajer
flashback
Placený

Východoněmecká státní filmová společnost DEFA už ve druhé polovině padesátých let zvažovala natočení vlastního filmu z Divokého západu. V Praze narozený režisér a scenárista Hanuš Burger tehdy studiu nabídl svou adaptaci amerického románu Do posledního muže (The Last Frontier) – příběh dospívajícího bílého chlapce, který se spřátelí se stejně starým Čejenem a nechá se novinovým reportérem najmout jako tlumočník. Projekt však ztroskotal kvůli pochybnostem, zda by se DEFA vůbec měla zabývat americkou historií, a také kvůli tomu, že autor knižní předlohy Howard Fast po odhalení Stalinova kultu osobnosti a potlačení maďarského povstání v roce 1956 vystoupil z komunistické strany. Rozhodujícím impulzem ke vzniku prvního „indiánského filmu“ (Indianerfilm) se tak stal teprve kasovní úspěch Pokladu na Stříbrném jezeře (1962) a dalších západoněmeckých adaptací knih Karla Maye v následující dekádě.

Z velkého diváckého zájmu se ale těšili jen kinaři v okolních státech. V NDR nesměly být snímky s apačským náčelníkem Vinnetouem a jeho pokrevním bratrem Old Shatterhandem až do roku 1981 uváděny. Mayovo dílo bylo vnímáno jako protisocialistické a bylo kladeno do nepříliš lichotivé souvislosti s Adolfem Hitlerem, který Maye...

Zpět

Přečtěte si celý článek

Tento článek je součástí placeného předplatného Cinepur.
Přečíst si jej můžete po zakoupení předplatného nebo daného čísla časopisu.

Chci předplatné Koupit časopis

Máte číslo už zakoupené? Přihlaste se.

Přihlásit se

Sdílet článek

Článek vyšel v čísle

Western

157 / únor 2025
Více