Číst význam v čase

18. 12. 2024 / Tomáš Hlaváček
kamera-pero
Placený

Jednou jsem v knize Gillese Lipovetského narazil na zajímavý jazykový obrat „obraz bez paměti“. Snad to bylo v Říši pomíjivosti, kde se Lipovetsky v jeden moment jal podrobovat kritice povahu popkulturního hudebního videoklipu (toho času v osmdesátých letech 20. století). Ten je dle něj mnohdy postavený čistě na vizuální atrakci údiv budících, leč významu prostých obrazů (v tomto případě můžeme termín obraz ztotožňovat i s termínem záběr), jejichž bezobsažnost kamufluje hyperrychlá montáž. A byť se jako diváci cítíme být nějak stimulováni, rozhodně to není stimulace způsobená sdělením či informací překračující svůj utilitární dynamický účel. Někdo by i řekl, že toto je modus operandi videoklipu, který stále neochvějně funguje. Pouze se za těch čtyřicet let posunuly meze atrakce a údivu. Ale ostatně není funkcí videoklipu, aby zprostředkovával větší porozumění světu a snad to ani moc lidí neočekává. Ale já nejsem tvůrce videoklipů a u filmu mě zajímá, jak otevírá svět hlubšímu porozumění (anebo hlubšímu neporozumění).

A proto se vracím k Lipovetského obratu „obraz bez paměti“. Ačkoli se na první pohled může metaforická mnohoznačnost tohoto vyjádření (pro francouzské esejisty tak typická) jevit nejasně až nepochopitelně, pro mě jako...

Zpět

Přečtěte si celý článek

Tento článek je součástí placeného předplatného Cinepur.
Přečíst si jej můžete po zakoupení předplatného nebo daného čísla časopisu.

Chci předplatné Koupit časopis

Máte číslo už zakoupené? Přihlaste se.

Přihlásit se

Sdílet článek

Článek vyšel v čísle

Současný francouzský film

156 / prosinec 2024
Více