Film jako protest / Semínko posvátného fíkovníku

Íránské rodinné drama a společenská alegorie Semínko posvátného fíkovníku sklidilo potlesk jak na festivalu v Cannes, kde vyhrálo zvláštní cenu poroty a cenu kritiků, tak v Locarnu na Piazza Grande, největším kině pod širým nebem v Evropě. Aplaus však nepatřil jen snímku o rodině soudce islámského revolučního soudu, ale i režisérovi Mohammadu Rasúlofovi, protože stačilo málo a místo ovací před osmi tisícovým hledištěm mohl sedět v íránském vězení.

Nebylo by to jeho první střetnutí s mocí. Zatčen byl již roku 2009 společně se Džafarem Panahím za natáčení protivládních protestů během zelené revoluce. Oba tvůrci se za mřížemi setkali znovu v roce 2022, kdy byl Rasúlof vězněn za to, že podepsal petici vyzývající bezpečnostní složky k tomu, aby se nedopouštěly násilí na demonstrantech, a Panahí za to, že se šel na zmizelého Rasúlofa do vězení zeptat a už si ho tam nechali. Oba tvůrci byli loni propuštěni do domácího vězení, protože zabírali místo v přeplněných celách.

Rasúlof této situace využil a přes zákaz činnosti tajně, za skromný rozpočet, neprofesionální technikou v malém štábu natočil svůj desátý snímek, Semínko posvátného fíkovníku. Natáčení skončilo právě včas. Pár dní poté, co odeslal materiály do...