Milovník hudby, moderny a skandálů / Životopisné filmy Kena Russella
Autobiografický film Kena Russella A British Picture (1989) začíná scénou, kterou režisér prohlásí za svou vůbec první vzpomínku. Jeho matka a její sestra v ní probírají filmové premiéry a zrak jim ulpí na novém snímku ze série o irské pradleně paní Riley. „Nechci koukat na filmy o velkém prádle,“ řekne jedna. „Co jsi čekala?“ odvětí druhá. „Je to přece britský film.“
Krátká scéna prozrazuje mnoho o Russellově personě a tvorbě. V první řadě je to ironický šťouchanec do ostrovní kinematografie, která má pověst kultivované, ale usedlé a odměřené kulturní produkce. Russellovo dílo do ní na první pohled zcela zapadá. Většinu jeho filmů tvoří hrané či (kvazi) dokumentární portréty historických osobností, zejména hudebních skladatelů či jiných umělců. Snímky jako Zamilované ženy (1969) podle románu D. H. Lawrence nebo Noc hrůzy (1986), zachycující památný pobyt skupiny literátů kolem lorda Byrona ve Ville Diodati v roce 1816, lze chápat jako příspěvky do tzv. kinematografie národního dědictví (heritage cinema), tedy mezi snímky udržující tradici britské společnosti a kultury.
Russell má však zároveň pověst provokatéra, jehož filmy bývají odsuzovány za povrchní excentričnost a...