Nahý film / Lekce Sally Potter
Britská nezávislá filmařka Sally Potter nikdy cíleně neusilovala o mainstreamové výsluní. Důležitější je pro ni tvůrčí svoboda a vliv na všechny fáze produkce svých filmů. Podřizuje se při tom pouze vlastní umělecké vizi a zodpovědnosti za dokončení díla, jež má ideálně co nejvíce odpovídat její původní představě. Intenzivně i osobitě navíc využívá všech svých talentů, díky čemuž se řadí k největším autorkám a solitérkám nejen mezi režisérkami. Svými experimenty nejednou předběhla dobu. Příkladem může být projekt Rage (2009) –vůbec první film určený ke zhlédnutí na displejích chytrých telefonů.
Sally Potter experimentuje od počátku kariéry. Podvratně narušuje žánrové hranice, mísí umělecké formy a formáty, pokouší možnosti filmového jazyka. Nabourává tím nejen kinematografické, ale i společenské stereotypy, čímž podněcuje schopnosti divácké percepce, ale také dráždí kritiky. Jde svou vlastní, často komplikovanější cestou, a nejednou proto zůstala – alespoň dočasně – nepochopená. Rozruch a někdy až znechucení vzbudil už její celovečerní debut The Gold Diggers (1983) s Julie Christie v hlavní roli. K účasti na tomto avantgardním a ambiciózním projektu, kterému prý sama zprvu vůbec nerozuměla, ji přiměla kombinace...