Terapie strachem / Satiry Rubena Östlunda

Raným filmům Rubena Östlunda se věnoval Michal Procházka před dvanácti lety v 98. čísle Cinepuru. Švédský provokatér od té doby natočil tři další snímky Vyšší moc (2014), Čtverec (2017) a Trojúhelník smutku (2022), za které si odnesl ceny z festivalu v Cannes. Největšího úspěchu dosáhl poslední z nich, jenž získal i nominaci na Oscara za nejlepší režii a původní scénář. Ze začínajícího talentovaného tvůrce se tak stala jedna z nejvýraznějších osobností současné kinematografie, která se svým satirickým ostřím a kritikou společenského bezpráví řadí po bok Rakušana Ulricha Seidla či Korejce Pong Džun-ha.

Osvobozující selhání

Östlund má rád sociologické experimenty, hraje si se svými postavami jako se šachovými figurkami. Jako božstvo na ně sesílá nečekané události, které boří jejich křehký svět, a dívá se, jak si v daných situacích poradí. Jeden z takových příběhů nabízí jeho čtvrtý snímek, manželské drama Vyšší moc. Tomas a Ebba na první pohled připomínají kýčovitou reklamu na rodinné štěstí. On je neustále zaměstnán budováním kariéry, ona se oddává péči o dvě děti a manžela. Odměnou za to, že tak příkladně plní společenské role, odjíždí mladý, atraktivní a zajištěný...