Festival v podmiňovacím čase / 55. MFF Karlovy Vary

Mezinárodní festivaly – včetně karlovarského – se více než jiné instituce filmového průmyslu nabízí popsat jako sítě udržované naživu obrovským množstvím různorodých spletitých vztahů mezi lidskými i nelidskými aktéry. Připomínají tak komplexně zasíťované ekosystémy, které se každoročně znovu a znovu mobilizují a proměňují. Shromažďují na jednom místě návštěvníky, stánky s občerstvením, filmové hvězdy, červené koberce, sponzory, bezpečnostní bariéry, pracovníky hygieny, stálé i dočasně vystavěné budovy a interiéry, městskou zeleň.

Jsou to zároveň křehké sítě náchylné k rychlému rozpadu, například ve chvíli, kdy se tenká vlákna zpřetrhají odchodem či zánikem některého ze stabilizujících článků. Filmové přehlídky po celém světě v minulém roce a půl pocítily choulostivost svých sítí, ovšem ne nutně proto, že by o důležitého aktéra přišly. Naopak se objevil nový aktér, nekontrolovaně se rozšířil do společnosti a na všech úrovních ji destabilizoval, aktér neviditelný, nenadálý a nelidský: koronavirus. 

Právě popsané inventáře aktérů a vzájemných relací se během covidu nejvíce vyjevily nejen jako nositelé tradice a kontinuity, ale jako plastické kolektivy otevřené dříve nepředpokládaným změnám. Co kdyby filmové festivaly v tomto ohledu nefungovaly...