Anatomie zla / Kriminální thrillery Davida Finchera
Postavy sériových vrahů se v kinematografii objevují od nepaměti. Ne všechny však vynikají sofistikovaností, s níž se rozhodnou povýšit vraždění na „vysoké umění“. Právě ve stopách filmových psychopatů, kteří si ze zabíjení udělali životní filozofii, kráčí i hrdinové temných thrillerů Davida Finchera Sedm (Se7en, 1995), Zodiac (2007) a Zmizelá (Gone Girl, 2014), v nichž se režisér pouští do rozpravy o původu zla.
Jedním z průvodních rysů postav vraždících filmových psychopatů je pocit nadřazenosti, který je ospravedlňuje k rozhodování o životě a smrti ostatních lidí. Tito „umělci zla“ se cítí povzneseni nad vulgaritu a primitivnost „obyčejných“ vrahů. Považují se za neporazitelné polobohy, kteří plní vyšší poslání. Opájejí se pocitem moci a přesvědčením, že se jich netýkají společenské normy ani zákony, což je motivuje k vymýšlení rafinovaných plánů a her se zástupci zákona.
Právě tento typ postav zásadně ovlivňuje vyprávění Fincherových kriminálních thrillerů. Podepisuje se na asymetrickém rozložení sil ve fikčním světě, na možnosti, potažmo nemožnosti jeho nápravy, i na výsledném sdělení. Sedm představuje studii narušeného světa, Zodiac pracuje s...