Ženský film stokrát znovu a lépe
V roce 2020 je to už dávno zdánlivě překonané téma. V době, která směřuje k čím dál větší inkluzi a diverzitě, se zastoupení žen ve filmovém průmyslu jeví jako včerejší problém, jehož vyřešení stálo na počátku všech ostatních změn. Statistiky ale říkají něco jiného. K ideálnímu rovnocennému zastoupení žen před i za kamerou je stále daleko.
Data z výzkumu Evropské audiovizuální observatoře hodnotící evropské filmy vyprodukované v letech 2003–2017 uvádějí, že ženy představovaly 21 procent z celkového počtu režisérů, z patnáctiletého rozpětí je ale zároveň patrný pozvolný pozitivní vývoj. Studie zabývající se snímky z let 2012–2016 odhaluje podobný poměr 19,6 procenta, což Českou republiku s průměrem 22,4 procenta filmů režírovaných ženami umisťuje do úspěšnější části Evropy společně s Francií nebo Švýcarskem, stále však zaostávající za téměř třetinovým zastoupením v Německu nebo ve vedoucím Švédsku. Zároveň suchá čísla těžko poskytnou směrodatné údaje a realistický vhled do podmínek filmové praxe. Jak je tedy přeměnit na reálné příležitosti a možnosti vně tabulkových informací? V českém prostředí je pokusem odpovědět iniciativa Girls in Film (GiF).
Platforma, kterou založila slovenská producentka Nikola Vašáková před čtyřmi lety v Londýně a...