Jaké české filmové obrození?
Letos v srpnu jsme v čísle České filmové obrození? mapovali stav současné české kinematografie a zamýšleli se nad tím, jestli se opravdu něco v tuzemské filmové produkci pohnulo k lepšímu. O pár měsíců později a při pohledu zpátky na rok 2017 to vypadá, že by za otazníkem měly být ještě další dva navíc doplněné o vykřičník a nějaký peprný emotikon. Jak s oblibou říkáme v redakci, když už nám dochází vytříbený kritický slovník – nebyla to letos opravdu žádná hitparáda.
Čeští režiséři se povětšinou zabetonovali v prostinkých vztahových komediích přes kopírák nebo vztahové komedie „invenčně“ přesadili do Čechy oblíbených sportovních prostředí. Vodácké Špunty na vodě i Bajkery už máme za sebou. Před námi je ještě lyžařský Špindl, který rozšíří subžánr v Česku populární už od padesátých let, kdy Gustav Anděl trávil dovolenou na horách. Jen to bude tentokrát rajcovnější, ale i na povinná „poučená“ homolkovská panorámata dojde. Dvě nejvýraznější jména porevolučního filmu, režiséři Jan Svěrák a Jan Hřebejk, se pokusili navázat na své dřívější divácké i kritické hity. Svěrákovo Po strništi bos se nedostane vlastně nikdy ani na dohled vtipné břitkosti Obecné školy, ale občas ve filmu alespoň prosvitne poetika Zdeňka Svěráka. Naproti tomu Jan Hřebejk, který spolu s Petrem Jarchovským v Pelíškách natočil jeden z nejúspěšnějších a nejpovedenějších porevolučních filmů, spáchal trilogií Zahradnictví režisérské harakiri. Do československé minulosti se bezradně ohlédli Masaryk i Milada. Debutanti vyšuměli. Rozpaky doprovázely i karlovarského vítěze Křižáčka, kterého je všemu navzdory možné považovat za letošní nejambicióznější český projekt. Něco je ale špatně, když je – samozřejmě s nadsázkou – nejlákavějším titulem v distribuci zrenovovaná kopie osmdesát šest let starého milostného dramatu Gustava Machatého Ze soboty na neděli.
Trochu optimističtější zprávu přináší dokumentární film, jak ukazuje report Kamily Boháčkové z festivalu Ji.hlava. I když ale náskok stále mají Slováci. Nic tak výrazného jako portrét zpěváka Richarda Müllera Nepoznaný režiséra Mira Rema, který se objevil i v tuzemské distribuci, v Česku nevzniklo. Zajímavý pohyb ale stále trvá mimo hlavní proud. Přinášíme profil Ley Petříkové coby dalšího zajímavého českého talentu.
Doporučuji i portrét Stephena Kinga, který je možné brát i jako pozvánku na první číslo příštího roku. Začneme návratem k osmdesátým letům, jichž jsou Kingovy romány a filmy podle nich zásadní součástí. Věnovat se budeme fenoménu takzvaných osmdesátek, který zastřešuje nejen filmovou či televizní produkci, ale i mnohem širší emoční a paměťový diskurz. Takže, oprašte VHS a zachovejte nám přízeň.