Vystoupit z komfortní zóny / Čtverec

Muž si před zrcadlem na toaletách zkouší svůj veřejný projev. Poté, co přečte pár vět z papíru, označí takovou formu sdělení za koženou a dál mluví spatra. Následně víceméně stejnou etudu sehraje i před svými posluchači. My ale na rozdíl od nich víme, že zdánlivá improvizace byla předem připravená. 

Uplatněný koncept z jedné ze scén jeho nejnovějšího filmu Čtverec bychom mohli vztáhnout na celou filmografii švédského filmaře Rubena Östlunda. Zejména jeho rané snímky V moci davu a Hra připomínají odtažitým způsobem snímání autentické záznamy nic netušících účastníků sociologického experimentu, byť si současně uvědomujeme, že jde jen o herce následující scénář a pokyny režiséra. Snaha postihnout skrze konkrétní situace obecnější téma je s každým dalším Östlundovým filmem nápadnější, což oslabuje iluzi, že sledujeme neinscenovanou realitu. Už ve Vyšší moci zvolil Östlund namísto dlouho doznívajících observačních záběrů s poměrně volnou kauzalitou tradičnější formu vyprávění. Vědomí, že je to všechno jenom hra vymyšlená tak, aby demonstrovala co nejvíc paradoxů současné západní civilizace, je ještě silnější během sledování Čtverce<...