Dotek zla

„Těžko se chce věřit, že tenhle film vznikl před padesáti lety,“ komentoval režisér Peter Bogdanovich nadčasový snímek Orsona Wellese Dotek zla (1958). Snímek je považovaný za epitaf noirového cyklu, jež se koncem 50. let postupně vyčerpal. Společně s Občanem Kanem (1941) je Dotek zla filmovými profesionály, kritiky i fanoušky považován za mistrovské dílo hollywoodského enfanta terrible. Na rozdíl od svého oslavovaného celovečerního debutu už však u něj Welles neměl právo posledního střihu. Finální verze, kterou spatřili diváci v kinech, tak přesně neodpovídala jeho představám. Proto dnes existují tři sestřihy snímku: původní preview, které vedení studia pro následné uvedení do kin sestříhalo (a jež je dostupné od 70. let) a tzv. „režisérova vize“, kterou studio Universal vydalo na konci 90. let při padesátiletém výročí vzniku filmu.