Iluzivnost na (filmo)gramy / Rozhovor s Michalem Pěchoučkem o výstavě Hodiny v umění

Obě patra výstavy Hodiny v umění spojuje, jak se ostatně opakuje v kurátorské prezentaci i většině jejích derivací v médiích, postava muže obráceného k pozorovateli obnaženými zády. Svým způsobem se nicméně jedná o „starého známého“ z vaší dřívější tvorby. V případě, že se vystavují známá témata pojatá známými technikami, se ozvláštňujícím může jevit jednak spolupráce s dalšími umělci (videa Viktora Takáče a Pavla Švece), jednak vztah samotné instalace ke konkrétnímu prostoru – tedy dvěma odlišným patrům Domu U Kamenného zvonu. S jak odlišným echem se dvě hodiny v umění mají rozléhat ve dvou podlažích (gotickém a renesančním) výstavních prostor?