Krmení divého publika / Nene

14. 10. 2022 / Jarmila Křenková
kritika
Placený

 

Jordan Peele je v současném mainstreamovém hororu výjimečný úkaz. Nepouští se do průzkumu komplikovaných duševních stavů svých postav, ale skrze žánr soustředěně komentuje moderní americkou zkušenost. V každém ze svých tří dosavadních filmů zachytil obraz dvojí Ameriky, kde koexistují Afroameričané a bílé anglosaské elity, stejně jako vítězové a poražení pozdně kapitalistického ponížení. Je to obraz notně pokřivený, plný rýh a trhlin, jimiž lze snadno propadnout z amerického snu do noční můry. Jako by se těsně za běžně žitou realitou rozkládal ještě další svět, který je téměř k nerozeznání od toho našeho, a při jeho průzkumu současně vnímáme jeho povědomost i nepatřičnost.

Afroamerický hrdina Peeleova debutu Uteč tak během rodinné návštěvy u své bílé přítelkyně zjišťuje, že není nadějným mladým fotografem, ale terčem hodnotících pohledů, nejapně dvojsmyslných poznámek a nakonec pouhým masem, které má být zbaveno vlastní vůle a vydraženo coby náhradní schránka pro stárnoucí bílé zbohatlíky. V hororu My se zase středostavovská rodina setkává se svou temnou, animálnější verzí, která je touží nahradit a přivlastnit si jejich stěžce vydobytý polečenský status. Peele prostřednictvím vrstevnatých dialogů,...

Zpět

Přečtěte si celý článek

Tento článek je zamčený.
Přečíst si jej můžete po zakoupení daného čísla časopisu.

Koupit časopis

Máte číslo už zakoupené? Přihlaste se.

Přihlásit se

Sdílet článek

Článek vyšel v čísle

Blízký východ

143 / říjen 2022
Více