Vesmířané nepláčou / Proxima

Zatímco většina klasických sci-fi o dobývání vesmíru se zabývá posouváním lidských možností a objevováním nových světů, Alice Winocour se ve filmu Proxima vzdaluje hrdinskému patosu a naopak se důsledně soustředí na vše, co je třeba nechat za sebou.

Opouštění Země pojímá jako zdlouhavý, emocionálně náročný a fyzicky bolestivý proces. Astronautku Sarah čeká vysněná roční vesmírná mise. Před cestou na Mars podstupuje náročnou přípravu a svou malou dceru Stellu musí zanechat v péči jejího otce. Je tak nucena volit mezi dvěma vesmíry, které jsou pro ni stejně důležité. Pokud zůstane s dcerou, popře část sebe. A když odejde na misi, dost možná ztratí osobu, která jí je nejblíž.

Pro současnou science fiction dávno neplatí, že se musí odehrávat v hlubokém vesmíru nebo v přetechnizovaných futuristických megapolích. Proxima patří k civilním existenciálním sci-fi, které podobně jako třeba filmy Alexe Garlanda nebo romány Jeffa VanderMeera poukazují prostřednictvím žánru na složitost běžných mezilidských vztahů. Planeta Země je tu záhadné a neprozkoumané místo plné tajuplných biotopů, ve kterých může být člověk sobě i druhým tou největší záhadou. Výsadkem na neznámou planetu se koneckonců pro školačku Stellu i její...