Sametová Ji.hlava

Třicet let po sametové revoluci se znělky 23. ročníku festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě ujal čínský občanský aktivista a umělec Aj Wej-wej. Tvář mladé ženy, která se před každou projekcí z plátna upřeně dívala do publika, jako by vybízela k dialogu. Prolomila čtvrtou stěnu a proměnila hlediště v prostor bez hranic, kde mohou myšlenky a obrazy proudit napříč kulturami a kontinenty. Přestože letos byla hlavním tématem ekologie, vítězné filmy se zabývaly především tématem svobody. 

Kouzlo zeleného plátna

Vítězný snímek sekce Opus bonum Fonja je sociologickou sondou do situace lidí, již se ocitli ve vězení systému a mysli. Ve zdech Antanimory, největšího převýchovného zařízení na Madagaskaru, se fyzicky a všudypřítomně zhmotňuje téma nesvobody. Porotce, ikona rumunské nové vlny Cristi Puiu, ocenil „odvahu a sílu nevinného pohledu“, jímž deset mladých delikventů zachytilo svůj příběh. Jeden z nich říká, že nejtěžší není žít ve vězení, ale čelit vnitřním pocitům prázdnoty a deziluze. Německá režisérka Lina Zacher si tuto frustraci uvědomila a umožnila mladým vězňům, aby využili osvobozující sílu média. Zapojila je do workshopu, v němž se učili pracovat s kamerou a střihem a podělili...