(Ne)zapovězené plátno? / Filmy o queer kinematografii

„Být vidět, tedy být,“ tak by mohlo znít motto mnoha minoritních skupin, které byly v dějinách kinematografie i televizního vysílání léta upozaďovány. Mezi ně patřily i minority s jinou než heterosexuální orientací. Historii jejich reprezentace v kinematografii se prozatím pokusily odhalit dva snímky – Zapovězené plátno (The Celluloid Closet, 1995) Roba Epsteina a Jeffreyho Friedmana a Fabulous! The Story of Queer Cinema (2006) Lisy Ades a Lesli Klainberg. Oba filmy přitom mají v rámci queer dokumentární tvorby zvláštní postavení. Lze na nich dobře ukázat nejen odlišný způsob reflexe queer filmových dějin, ale také vývoj a proměnu LGBTQ filmové kritiky.