Co k sobě patří, nechť v jedno sroste! / Velká maďarská filmová reforma

Pokud bychom se pokusili o heslovité shrnutí závratných změn, ke kterým v maďarském filmu v posledních dvou letech došlo, nebylo by příliš přemrštěné mluvit o totálním kinematografickém převratu. Poté, co se v roce 2010 dostala k moci vláda politické strany Fidesz vedená Viktorem Orbánem, jedním z jejích prvních kroků bylo zmrazení rozpočtu Maďarské filmové nadace (MMKA), jež měla od roku 1991 na starost státní filmové dotace. Hned vzápětí pak nová vláda „povolala domů“ někdejšího hollywoodského producenta Andrewa G. Vajnu, aby vybudoval zcela nový systém financování. V mezičase se pak podařilo pokazit, co se jen dalo, a zároveň vše, co do té doby úspěšně fungovalo: filmy se začaly točit spíše sporadicky, produkce artových filmů drasticky poklesla, státní síť artových kin se ocitla na pokraji krachu a maďarský film přišel takřka kompletně o své obecenstvo.