Digitalizace českých kin / Snad ještě není pozdě

Zdálo by se, že je to vlastně marginální problém, o který bychom se ani nemuseli zajímat. Hollywoodská studia se konečně domluvila a vybrala jeden digitální formát, který v blízké budoucnosti nahradí stále dražší 35mm kopie a který se později přetransformuje na 3D digitální projekci. Prostě půjdete do kina a místo popraskané a občas nekvalitně znějící projekce dostanete tzv. 4K projekci, jejíž kvalita přesvědčivě překračuje možnosti celuloidového pásu. Na rozdíl od většiny západoevropských zemí jsou česká kina zatím vybavena jen o řád horší digitální projekcí 2K čili klasickými dataprojektory, přes které se na plátno dostávají především DVD. To ovšem přestane již brzy stačit.

Proces digitalizace kin s sebou nese hned několik pozitiv. Pro velké společnosti a Hollywoodská studia to znamená samozřejmě velké úspory a větší flexibilitu v nasazování filmů. Evropa si od digitalizace směrem k evropskému filmu slibuje to samé. Menší distributoři snížení investic do filmových kopií, které se dnes musejí draze nakupovat a dovážet přes specializované společnosti, jen uvítají. Technologicky je vše vyřešeno, systém bude stejný pro všechny distributory a kina si jen koupí ten správný přístroj, jehož pořizovací cena se však pohybuje kolem 150 tisíc dolarů. To si jednosálová kina, financovaná z grantů, z městských rozpočtů a zaměřená na evropské filmy, nemohou dovolit ani třeba ve Velké Británii. Před několika týdny Prahu navštívil zástupce státní organizace British Film Council, aby osvětlil, že právě tato organizace, které byl určen poměrně vysoký výnos z jedné ze státních loterií, se rozhodla digitalizace finančně podpořit. Rozhodla se, na základě odborné studie, vybavit vybraná kina zdarma 4K projekcí pod podmínkou, že jejich provozovatelé dodrží určitý poměr mezi nasazením evropské, domácí a hollywoodské produkce. Pokud bude kino podmínky plnit, pak si po několika letech projekci za minimální cenu může odkoupit. To bylo před několika lety a systém v Británii začíná zkušebně fungovat, což s povděkem kvitují kinaři, nezávislí distributoři, hollywoodská studia i stát. Zatím se odhaduje, že do pěti let budou studia produkovat pouze 4K nosiče a celuloid se stane historií. To ovšem neplatí jen pro Velkou Británii, ale pro celý svět. Samozřejmě že třeba u nás to půjde o něco pozvolněji, ale proces je to nezvratitelný.

Co bude tento přechod znamenat pro kina, která díky tomu nebudou mít možnost hrát hollywoodské filmy? Drtivou většinu příjmů českých kin tvoří české filmy a pak velké studiové produkce. Pokud by tedy kinař neměl přístup k hollywoodským filmům, musel by se spolehnout na českou produkci doplňovanou o nezávislejší produkce, které se však celuloidu zbaví zřejmě jen o něco málo později. Možná že digitalizace kin proběhne bez problémů třeba v Praze, ale v žádném případě to neustojí kina v menších městech, včetně těch krajských. Problém tedy je, jestli se náš stát rozhodne, že sice pozdě, ale i tak se pokusí digitalizaci kin iniciovat. Jenže to je vcelku nákladná akce, na kterou se jen těžko budou u politiků hledat prostředky. Zvlášť když se u nás pochybuje o smyslu státních i městských grantových systémů v jakékoli kulturní oblasti. Kina jsou navíc vnímána čistě jako komerční, podnikatelská sféra a to bude jistě opět strážcům liberálních pořádků zavánět socialismem, stejně jako britský systém kvót na hraní domácí a evropské produkce, který tamní digitalizaci provází. V každém případě na stejném semináři vystoupila i zástupkyně Ministerstva kultury ČR, která potvrdila, že je to vážný problém a že v současné době pracují na databázi českých kin. Příznačné pro české podmínky je, že se ani neví, kdy tato databáze bude hotova... Státní Fond ČR na podporu a rozvoj české kinematografie by se na financování digitalizace mohl podílet, ale v současnosti nemá manažerské, administrativní ani jiné zázemí, aby se do takto složitého projektu mohl pustit. Pokud by se nakonec do oněch pěti let podařilo všechny tyto problémy vyřešit, nastává čas rozhodnutí, která kina v systému podpory budou a kdo bude pro stát projekce připravovat a instalovat. A tady se už můžeme oprávněně bát dalších neprůhledných výběrových řízení nebo rádoby nestranných losování. Z dnešního pohledu to prostě vypadá, že jsme opět zaspali dobu a že až se probudíme, ztratí Česká republika další desítky jednosálových kin a o tom, co český divák uvidí, budou rozhodovat vlastníci multiplexů, které jsou řízeny z Izraele, Anglie nebo Irska a kterým asi o rozkvět filmové kultury v Čechách a na Moravě příliš nepůjde. Snad je to jen chmurná představa a vše dopadne dobře, ale zatím to tak rozhodně nevypadá.