Cinepur / Časopis pro moderní cinefily

Nenápadný půvab scénáře

téma: Scénář / Kamila Boháčková komentáře (1)

Nenápadný půvab scénáře

Psát ve filmovém časopise o scénáři je podobné, jako když detektiv pátrá po motivech zločinu – jsou sice zásadní, ale nikdy se nedozvíme jejich zcela přesnou podobu. Ačkoli se dnes v rámci marketingové strategie setkáváme s mnoha knižně vydanými scénáři, jejich podoba vzniká většinou až "ex post" po filmu a je součástí jeho propagace. Klíčová je právě nenápadnost scénáře ve výsledné podobě díla, k jehož půvabu však mohl přispět dosti zásadní měrou. V našem časopise jsme čas od času otiskovali úryvky ze zajímavých současných scénářů a jejich forma nás zaujala natolik, že jsme se rozhodli jí věnovat samostatné téma. Pokud budeme brát scénář jako autonomní dílo a ptát se po tom, co ho charakterizuje, pak je to jistá schizofrenie, tj. neustálá konfrontace s filmovým dílem, které má vzniknout. Pier Paolo Pasolini, jenž scénář nazýval scénotextem, doslova píše (1) , že scénář je strukturou (literární), která se má stát jinou strukturou (filmovou). Čtenář scénáře pak textu při čtení připisuje vizuální tvar, který text nemá, ale směřuje k němu. Na rozdíl od čtení literatury vyžaduje toto čtení od čtenáře specifickou spolupráci a představivost, která se podobá například vnímání symbolické poezie, kde je podstatné nejen sdělení slovy, ale také jejich zvukomalebnost nebo vizuální představa. V českém prostředí s dlouhou existencí státní kinematografie mělo psaní scénáře přesně dané etapy, aby je mohly příslušné orgány průhledněji kontrolovat – a to od námětu přes synopsy (neboli bodový scénář), filmovou povídku (do 30 stran), literární scénář až po scénář technický neboli režijní. Literární scénáře a filmové povídky přitom už od desátých let u nás představovaly specifický literární žánr. Je však otázkou, zda k naplnění funkce scénáře dochází pouze zfilmováním, protože zvláštní oblast představují tzv. fiktivní filmová libreta, která vznikala bez záměru být realizována, z prosté radosti a okouzlení filmem, a to především v prostředí literárního Devětsilu či později Surrealistické skupiny okolo Vratislava Effenbergera.

Lepší než kopnutí do zubů

Narozdíl od filmu, který je především kolektivní záležitostí, bývá psaní scénáře (vyjma hollywoodských žánrů a spec. profesí – například gagman/ záležitostí autorskou. Mezi výraznými scenáristy, jako byl Césare Zavattini, Tonino Guerra či Jean-Claude Carrirre (z českých například Pavel Juráček, Jiří Brdečka, František Pavlíček, Miloš Macourek, Zdeněk Svěrák), byla i řada slavných literátů, například Jacques Prévert. Specifickou oblast tvoří filmové adaptace literárních děl, o nichž Samuel Beckett říkal, že je to lepší, než kopnutí do zubů. Kurt Vonnegut Jr., jehož filmové zpracování Jatek č.5 se prý obešlo jaksi bez něj, charakterizuje svůj autorský postoj takto: "Pověděl bych komukoli, kdo zpracovává nějaké mé dílo, aby prostě jen uvažoval o mé knize jako o nějakém hodném duchu, který se potuluje po domě. A když se mu nechce, nemusí si ho vůbec všímat." (2)

Od všeho trochu

V tomto čísle se budeme snažit polapit nepolapitelné téma scénáře různými způsoby – článek Luboše Ptáčka se zabývá významnou postavou scenáristy Jeana-Clauda Carrie`ra, který spolupracoval mimo jiné s Milošem Formanem i Luisem Buňuelem, David Čeněk se zamýšlí nad rolí scénáře a scenáristy v období francouzské nové vlny, výrazně proklamující autorský film, v němž si scénář píše (improvizuje) sám režisér, a Marcel Arbeit se zamýšlí nad dvěma konkrétními vztahy filmových přepisů literárních děl – Amerického psycha a Bartleby. Úvahy doplňuje výňatek ze scénáře Pavla Klusáka Ten nádherný prst na spoušti, jenž se stal inspirací pro celovečerní film Jana Gogoly ml. Národ sobě, jehož podoba je však značně odlišná. Téma doplňujeme anketou o současném scénáři a podnětným rozhovorem se scenáristou a dokumentaristou Martinem Ryšavým. K našemu tématu se váže i březnová projekce Cinepuru v NoD.

  • Poznámky:
  • 1) Pier Paolo Pasolini: Scenár jako "štruktúra, ktorej cieĺom je stať sa inou štruktúrou". In: Mihálik, Peter /ed./: Antológi súčasnej filmovej teórie I. SFÚ Bratislava, 1980.
  • 2) Je slovo nepřítelem filmu? Diskuze s osmi spisovateli o tom, jestli mimořádná kniha může být zárukou dobrého filmového díla. In: Scéna 13, 1988, č. 8, s. 12.

Přečteno 10459x

Článek vyšel v časopise Cinepur #38, únor 2005.

Toto číslo Cinepuru si můžete objednat v obchodě.

Sdílejte na Facebook.com

Vytisknout článek

Ohodnoťte článek

Aktuální hodnocení článku
1.8 /18

Hodnocení na škále 0-5, vyšší číslo představuje lepší skóre.


komentáře

    přepište kód:

Lucie B.  (14.1.2013 13:47)

Slovo synopse se ve 4.pádě píše s měkkým i. Další pády viz. http://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=synopse&Hledej=Hledej

POSLEDNÍ ČÍSLO

Cinepur #113

#113

říjen 2017



DALŠÍ Z RUBRIKY téma

Úvod k tématu 112: České filmové obrození?

Úvod k tématu 110: Okraje kinematografie

Úvod: Film a hudba

Cool televize / Generace X a Y v kontextu proměn televizního vysílání

Vykročit mimo střední proud / Metody alternativní distribuce dokumentárních filmů

Dokumenty na maloměstě / Několik příkladů ze současné praxe jednosálových kin

Jak chutná pendrek s mexickou omáčkou / Co říká nativní reklama o Netflixu a HBO

Jak prodat film? Anketa s filmovými distributory a producenty


POSLEDNÍ ČLÁNKY AUTORA

Rudolf Šmíd / Kronikář strašáků

Staronové i nové cesty animace / Anifilm 2017

Lukáš Kokeš / S realitou je to velmi nejisté

Jan Saska / S lahváčem na Oscary

Jakub Dvorský / Férový svět řízený počítačem


RUBRIKY

anketa (22) / český film (68) / český talent (33) / blu-ray (12) / cinepur choice (34) / dvd (119) / editorial (87) / fenomén (67) / festival (54) / fragment (18) / glosa (209) / horizont (29) / hudba (24) / kauza (33) / kniha (109) / komiks (10) / kritika (703) / minikritika (112) / nekrolog (1) / novinka (595) / objev (3) / pojem (36) / portrét (4) / profil (95) / reflexe (24) / report (94) / rozhovor (150) / scénář (4) / soundtrack (34) / téma (831) / televize (83) / tisková zpráva (1) / událost týdne (188) / video (2) / videoart (16) / videohra (51) / web (39) / zoom (148)

Cinepur #38 Tento článek vyšel v časopise Cinepur #38, únor 2005

Z obsahu tištěného čísla:

Nastane filmový Half-life? (Zdeněk Holý, glosa)

Život je zázrak (Dominika Prejdová, kritika)

Dokumentární válka (Alice Lovejoy, fenomén)

Ray (Kamila Boháčková, minikritika)

Hlas moře (Daniela Havránková, kritika)

Anketa o současném českém filmovém scénáři (Redakce, téma)

+ více...