Úvod k tématu: Bond
Kritik The Sunday Times Raymond Mortimer v roce 1963 napsal, že Jamesem Bondem by chtěl být každý muž a že strávit noc s ním by chtěla každá žena. Toho času už byl Bond literárním fenoménem a brzy se stal i filmovou ikonou – v kinech se zrovna promítala historicky první „bondovka“ Dr. No (1962), jež spustila mezinárodní boom filmů se špionskou tematikou, včetně napodobenin originálu. Zmiňovaný výrok si posléze přivlastnili nakladatelé, kteří jím zdobili obálky bondovských románů. Coby „výstižné motto“ ho stále citují také publikace analyzující Bondovy filmové podoby a pravděpodobně by se s ním ztotožnili i mnozí ze současných fanoušků série. I po šedesáti letech zůstává agent působící v britských tajných službách modelovou, oblíbenou a takřka nestárnoucí postavou.
Tuto výsostnou pozici si udržuje navzdory vlastní chameleonské podstatě, anebo právě díky ní. Dnešní Bond už není tím, kým býval v románech svého literárního stvořitele Iana Fleminga, respektive v době zahájení filmové série. V průběhu několika dekád byl na různých úrovních revidován, přezkoumáván, přepracováván – ať už ve spojitosti s Flemingovým dílem, s ohledem na herce a režiséry, kteří ho uvedli na filmové plátno, či ve vztahu k maskulinitě a ženám, jež ho...