Cinepur / Časopis pro moderní cinefily

Tisíc tváří hrdiny / Richard Jewell

Tisíc tváří hrdiny / Richard Jewell

kritika / Dan Krátký / 15. 5. 2020

Clint Eastwood si v posledních letech vybírá režijní projekty, které spojují především dvě roviny – problematizují jednorozměrné podoby amerického hrdinství a současně vyzývají k experimentům na úrovni vyprávění. Pašerák stál na sérii promyšlených opakování a variací, Paříž 15:17 pracovala s obsazením skutečných hrdinů do jejich fikčních rolí a v Sully: Zázrak na řece Hudson jednu klíčovou událost rekonstruovala série odlišných perspektiv. Eastwoodův nejnovější film Richard Jewell je pak propojením všech zmíněných tendencí. Příběh muže, který v roce 1996 při konání olympijských her v Atlantě zachránil desítky lidí, když nahlásil podezřelý batoh s výbušninou, nabízí fascinující pole k testování možností vyprávění.

Právě skutečné události z noci 27. července 1996 jsou mimořádně důležitým faktorem ve hře s podobami hlavního hrdiny. Jewell, přehnaně ambiciózní a podlézavý zaměstnanec bezpečnostní agentury, alarmista, fascinovaný zbraněmi a bezpečnostními složkami, se na krátkou dobu stane národním hrdinou. Avšak o chvíli později je médii a FBI označován za možného atentátníka, který chtěl být celý život hrdinou, pročež bombu vyrobil sám. Eastwood se scenáristou Billym Rayem postupují podobně jako v případě Sullyho. Jen tentokrát nejde o několik perspektiv téže události, ale několik různých podob Jewellova hrdinství.

Scény, jež atentátu předcházejí, jsou kondenzovanou rekapitulací jeho života. Klíčovým faktorem jsou přitom nejasnost v jeho úmyslech a fascinace policejními složkami, která Richarda vede k překračování vlastních pravomocí jako ochranky univerzitního kampusu. Vyprávění tak adaptuje perspektivu bulvárního textu a na Jewellově osobnosti nachází řadu ne nutně negativních, ale problematizujících vlastností.

Noc atentátu pak pracuje s výpustkami, díky nimž není možné říct, kdo výbušninu do parku přinesl a zda není v kontaktu s hlavním hrdinou. Znovu se tak utvrzuje obraz muže, jehož snaha být hrdinou budí pochyby. Zhruba v polovině vyprávění se Jewellův právník Watson Bryant s nečekanou upřímností svého klienta ptá, jestli je vinen. Jeho rezignované a unavené opakování vlastní neviny najednou značí nuancované obrácení perspektivy. Eastwoodův příběh se nenápadně zlomí a začne vést diváka směrem k očištění protagonisty.

Zásadní je i hrdinova deziluze. Jeho celoživotní glorifikace policejních složek a toho, co vyšetřovatelé mají reprezentovat, se setkává s jejich neschopností vidět informace v širším kontextu. Odhaluje tak nejen lidské limity, ale především limity institucí. Fungování FBI zde načrtává paralelu k bulvární povaze některých médií, pro něž je klíčová senzace a rekontextualizace faktů. Snímek tak žádnou ze stran nezobrazuje jednorozměrně. Za každou nachází sérii pochybných rozhodnutí.

Znalost skutečných událostí vyzrazuje pointu, ale o to víc je pozoruhodné, že Richard Jewell funguje i tak. Vyprávění neustále pracuje s nejasností a nedoslovností. Obratně probouzí i přiživuje pochyby a rekonstruuje problematického, avšak upřímného a pravého hrdinu. Eastwood dokonce mění způsob, jímž herci na protagonistu reagují. Rockwellův tradičně stylizovaný projev postupně přechází do civilnější roviny, Kathy Bates se naopak stává v roli matky výraznější a v centru stojí nenápadný Paul Walter Hauser, jehož Jewell projde pouze jedním expresivním momentem, jeho síla ale vždy leží v tlumeném a dýchavičném projevu. Právě drobnými posuny v herectví, neviditelném stylu, ale především prací s rozsahem vědění vykresluje Eastwood svých tisíc tváří Richarda Jewella. A žádná není jednoznačná.

Richard Jewell (USA, 2019, IMDb)
Režie: Clint Eastwood, scénář: Billy Ray, kamera: Yves Bélanger, střih: Joel Cox, hudba: Arturo Sandoval, hrají: Paul Walter Hauser, Sam Rockwell, Kathy Bates, Jon Hamm ad., 129 minut, distribuce: Vertical Ent.  (premiéra v ČR 16. 1. 2020).

Richard Jewell (USA, 2019, IMDb)
Režie: Clint Eastwood, scénář: Billy Ray, kamera: Yves Bélanger, střih: Joel Cox, hudba: Arturo Sandoval, hrají: Paul Walter Hauser, Sam Rockwell, Kathy Bates, Jon Hamm ad., 129 minut, distribuce: Vertical Ent.  (premiéra v ČR 16. 1. 2020).

Přečteno 1409x

Článek vyšel v časopise Cinepur #128, duben 2020.

Toto číslo Cinepuru si můžete objednat v obchodě.

Sdílejte na Facebook.com

Vytisknout článek

Ohodnoťte článek

Aktuální hodnocení článku
3.8 /4

Hodnocení na škále 0-5, vyšší číslo představuje lepší skóre.

Hodnocení filmu

Richard Jewell

****  ČTENÁŘI (2)


komentáře

    přepište kód:

POSLEDNÍ ČÍSLO

Cinepur #132

#132

prosinec 2020



DALŠÍ ČLÁNKY


DALŠÍ Z RUBRIKY kritika

Žalovat se nemá / Žaluji!

Přisprostlé tancování osmdesátkovým rychlodabingem / Králové videa

Chirurgický řez polskou společností / Corpus Christi

Pravda na dně lahviček s močí / Šarlatán

Kroužení kolem banálních pravd / Krajina ve stínu

Křivdy ke kávě / Pravda

Burácející řeka času / Tenet

Nabouraný film / Bourák


DALŠÍ Z RUBRIKY

Eastwood o Eastwoodovi

Darren Aronofsky natočí film o přejídajícím se tlouštíkovi

Existenciální pijáctví / Chlast

Od eschatologie k entropii / Last and First Men

#shashtagemnejdáldojdeš / #martyisdead

Lars Von Trier se vrací do Království, natočí třetí sezónu

Po stopách paměti a představ / Asi to ukončím

Úvod k tématu: Fantasy


POSLEDNÍ ČLÁNKY AUTORA

Velký povyk kolem malé lži / Malá lež

Šíleně smutný Asiat / Ocas tygra

Nebýt slyšet není důvod k mlčení / Bídníci

Ztracené město a hvězdy / Ad Astra

Příliš ostré světlo / Budiž světlo


RUBRIKY

anketa (25) / český film (104) / český talent (34) / cinepur choice (33) / editorial (106) / fenomén (73) / festival (96) / flashback (6) / fragment (18) / glosa (214) / horizont (29) / hudba (24) / kamera-pero (3) / kauza (33) / kniha (125) / kritika (990) / mimo kino (164) / nekrolog (1) / novinka (790) / objev (2) / pojem (36) / portrét (18) / profil (112) / reflexe (25) / report (119) / rozhovor (169) / scénář (4) / soundtrack (52) / téma (953) / televize (113) / událost týdne (266) / videohra (70) / web (42) / zoom (165)

Cinepur #128 Tento článek vyšel v časopise Cinepur #128, duben 2020

Z obsahu tištěného čísla:

Žalozpěv po neviditelném světě / Kentucky Route Zero (Ondřej Trhoň, videohra)

Editorial 128 / Do you feel lucky? (Jindřiška Bláhová, editorial)

Ten, který promlouvá (nejen) k prázdné židli / Politický kompas Clinta Eastwooda (Martin Mišúr, téma)

Odvážná škatulata / 70. Berlinale (Ondřej Pavlík, report)

Zvuková paměť města / Kde je moje tělo? (Jiří Špičák, soundtrack)

Smýkání Denisem Lavantem / Profil Jana Vejnara (Barbora Venclová, profil)

+ více...