Cinepur / Časopis pro moderní cinefily

Editorial

Editorial

editorial / Antonín Tesař / 2. 4. 2016

V únoru a březnu se přes nás přehnala vlna filmových cen. I když můžeme mít celkem oprávněné pochybnosti o tom, co vlastně jednotlivá ocenění říkají o kvalitě vítězných filmů, na filmové soutěže a ceny se dá mnohem střízlivěji a podnětněji dívat také jinak. Ocenění jsou totiž události, které mají v lepším případě důležitý společenský dopad a jsou součástí toho, jak se kinematografie a lidé kolem ní prezentují navenek pro ty, kteří se filmem zabývají nanejvýš jako příležitostní diváci. Ceny dávají lidem návod, které filmy mají považovat za kvalitní, ale také vyzdvihují konkrétní tvůrce a reprezentují filmový průmysl či filmovou kritiku jako takovou. Letošní Oscary byly z hlediska skladby nominovaných filmů stejně konzervativní jako řadu let předtím a nejlépe se to projevuje na vítězství vypočítavého Revenanta v kategoriích režie, kamera a mužský herecký výkon v hlavní roli a naopak v absenci Šíleného Maxe v jiných než řemeslných kategoriích. Řadu oscarových kandidátů včetně novinky Alejandra G. Iñárrita ostatně kriticky hodnotíme v tomto čísle.

Snad ještě zajímavější bylo dění kolem kampaně #OscarsSoWhite. Námitka, že v hereckých nominacích najdeme jen samé bělochy, toho sice vypovídá hodně málo, nicméně pod hlavičkou „bílých Oscarů“ se podařilo v médiích rozdmýchat debatu o rasismu v Hollywoodu a potažmo v celé Americe, což už naopak výpovědní hodnotu má. To, že se z nudné konzervativní hollywoodské ceny letos stala společensky aktuální a významná událost, ještě umocňuje nanicovatost obou nejsledovanějších tuzemských cen. Ceny české filmové kritiky rozebírám v glose a Český lev na tom nebyl o moc líp. Z obou rozpačitých ceremonií se zdá, jako bychom v dnešním českém prostředí měli co dělat s „kinematografií bez příběhu“.

Z dalších článků v čísle upozorňujeme na oba texty věnované filmu Saulův syn – vítěz nejen loňské ankety Cinepuru, ale také Oscara za nejlepší neanglicky mluvený film roku – , zejména na ten od Jana Koláře, který proti tomuto univerzálně opěvovanému dílu vznáší podstatné a relevantní námitky. Významnou událostí na české scéně byla také volba nového děkana FAMU, které se věnuje Vít Janeček. Na té zahraniční propojil aktuální společenské otázky, politiku a kinematografii s větší intenzitou, než bývá u této přehlídky zvykem, festival v Berlíně. V aktuálním čísle najdete report z Berlinale od Aleše Stuchlého. V tematických textech tentokrát vracíme kritický pohled umělému oku současné filmové kamery. Kampaň #OscarsSoWhite, debata kolem Saulova syna nebo třeba i nečekaně společenskokritická novinka Quentina Tarantina ukazují, že psaní o obrazech může leccos říkat i o skutečném světě.

Přečteno 3311x

Článek vyšel v časopise Cinepur #104, březen 2016.

Toto číslo Cinepuru si můžete objednat v obchodě.

Sdílejte na Facebook.com

Vytisknout článek

Ohodnoťte článek

Zatím nikdo nehodnotil.

Hodnocení na škále 0-5, vyšší číslo představuje lepší skóre.


komentáře

    přepište kód:

POSLEDNÍ ČÍSLO

Cinepur #126

#126

prosinec 2019



DALŠÍ ČLÁNKY


DALŠÍ Z RUBRIKY editorial

Editorial 125: Rumunská nová vlna

Editorial 124 / Kdybych kouřila, zapálila bych si Red Apple

Editorial 123: Současný český seriál

Editorial 122: Underground

Editorial 121: Autor ve 21. století

Editorial 120: Muž ve filmu

Editorial 119: FAMU

Editorial 118: Neonoir


DALŠÍ Z RUBRIKY

Big (not) in Japan / Anime na Netflixu

Algoritmický výběr druhů / Netflix a dokumentární film

(Para)normální trauma / Dům na kopci a Mike Flanagan v hororové tvorbě Netflixu

Kolonizátor, nebo adoptivní rodič? / Supertelevize jako značková identita Netflixu

Všichni proti všem / Situace na současném streamingovém trhu

Úvod k tématu: Netflix

Králové a slouhové v zadrátovaných bažinách / Král Šumavy

Příliš nevinný příběh elektronické hudby / The Sound Is Innocent


POSLEDNÍ ČLÁNKY AUTORA

Rodinný film / Značka Evropa

Ceny české filmové kritiky 2015 / Ocenění bez příběhu

Cosmopolis / Asymetrická prostata podle Cronenberga


RUBRIKY

anketa (24) / český film (86) / český talent (33) / blu-ray (12) / cinepur choice (34) / dvd (121) / editorial (100) / fenomén (73) / festival (88) / fragment (18) / glosa (213) / horizont (29) / hudba (24) / kauza (33) / kniha (119) / komiks (10) / kritika (823) / minikritika (113) / nekrolog (1) / novinka (744) / objev (3) / pojem (36) / portrét (13) / profil (107) / reflexe (24) / report (112) / rozhovor (163) / scénář (4) / soundtrack (47) / téma (912) / televize (106) / tisková zpráva (1) / událost týdne (246) / výstava (1) / video (2) / videoart (16) / videohra (64) / web (42) / zoom (159)

Cinepur #104 Tento článek vyšel v časopise Cinepur #104, březen 2016

Z obsahu tištěného čísla:

Saulův syn / Holocaust na výbornou (Jan Kolář, kritika)

Vladimír Turner / Vagantem v telekomunikačním věku (Sylva Poláková, český talent)

Digitální expresivita a dynamika pohybu v boxerském ringu / Ali Michaela Manna (Martin Kos, téma)

Rotterdam 2016 / Festivalová rekonstrukce (Martin Kudláč, report)

Naši furianti aneb Vizuální obrození českého filmu? (Matěj Nytra, téma)

Dlouhý záběr jako atrakce / Několik poznámek ke kameře v současném Hollywoodu (Martin Bubrín, téma)

+ více...