Zemřel Harun Farocki, dekodér ideologie obrazu
Farocki, ovlivněný Bertoltem Brechtem a Jean-Luc Godardem, vystudoval německou filmovou a televizní akademii v Berlíně a tvoří od poloviny 60. let. Z jeho rané tvorby je nejznámější snímek Neuhasitelný oheň z roku 1969, meditace nad válkou ve Vietmanu a použití napalmu. Namísto záběrů z konfliktu ale filmu dominují záběry z laboratoří firmy, která napalm vyrábí, a pálení kůže cigaretou doprovázené informací, že napalm kůži seškvaří při téměř desetinásobné teplotě.
Základem Farockiho tvorby byla práce s obrazovým materiálem jako found footace, záznamy z bezpečnostních kamer z nákupních středisek, vězení nebo továren, domácí videa, tréningová videa korcernů či armády. Z nich skládal politické komentáře zamýšlející se nad technologií a silou obrazu ve vztahu ke společenské kontrole a prosazování dominantní ideologie.
Ve své pozdější tvorbě se soustředil převážně na rozsáhlé video instalace jako například projekt Serious Games, který dokumentoval využití počítačových her a dalších forem simulované reality při vojenském tréninku. Vystavoval v Museum of Modern Art v New Yorku nebo v londýnské Tate Modern.