Carlos Reygadas / Mezi západokřesťanskou zbožností a mexickou spiritualitou

Zatímco jiní původem mexičtí režiséři Alfonso Cuarón, Alejandro Gonzáles Iñárritu nebo Guillermo del Toro oživují konvence současného hollywoodského mainstreamu, vystudovaný právník a autodidakt Carlos Reygadas následuje tradici evropského avantgardního filmu. Inspirován díly Michalengela Antonioniho, Carla Theodora Dreyera, Oleksandra Dovženka nebo Andreje Tarkovského spojuje Reygadas mexickou a západoevropskou spiritualitu. Jeho díla jsou transgresivní nejen překračováním hranic mezi kulturami. Narušováním narativních a stylistických konvencí otřásají myšlenkovými stereotypy a rozšiřují vnímání hmotné reality o duchovní rozměr.

Duchovní rozměr fyzičnosti

Tělesnost hraje v Reygadasových dílech klíčovou roli. Autentické vyjádření hmotného světa je totiž bránou k tomu nehmotnému. Režisér proto vyvinul řadu strategií vedoucích k dosažení této autenticity. Jednou z nich je odmítnutí herecké techniky, kterou Reygadas chápe jako stylizovaný projev bránící přirozenému sebevyjádření protagonisty. Pro ztvárnění svých postav si vybírá téměř výhradně neherce, kteří nejsou limitováni hereckým vzděláním, ani znalostí scénáře. Nejedná se však o druh improvizace, při níž se protagonisté situují do role a předvádějí, jak by se v dané...