Román o filmové zemi / Kinolandie

Rané psaní o filmu je často spojeno s umělci, kteří v něm spatřovali budoucnost. To platí i pro Španělsko. Tamní značně aktivní intelektuální prostředí vyprodukovalo na začátku 20. století řadu počinů, které jsou sice málo známé, ale dodnes překvapují svou zralostí a prozíravostí, s níž sice poukazují na mělkost příběhů, ale zároveň předvídají kinematografu budoucnost pro jeho schopnost zachytit prchavou krásu okamžiku in vivo. Jedním z takových počinů je román Kinolandie Ramóna Gómeze de la Serny z roku 1923. Překladatel Jiří Kasl převedl do češtiny obtížný text pronikavě analyzující všechny aspekty filmového průmyslu a odkazující především k soudobé hollywoodské mašinérii. Literárně je Kinolandie vystavěna jako sled obrazů, jejichž síla tkví především ve snaze verbálně evokovat vizuální výjevy z města, které je syntézou filmu jako roztodivného zábavního lunaparku, kde je vše pomíjivé.

Ústředním tématem knihy je vznik filmu od psaní scénáře, přes výběr herců, natáčení až po reklamu. Svými myšlenkami je pevně ukotvena ve vizích o novém umění, které ve Španělsku šířily některé umělecké skupiny. Kniha je bezpochyby výjimečná jako analýza formujících se principů povrchní zábavy s její reklamou i hvězdným systémem.

V první...