Úvod k tématu: Swingující Londýn

V dubnu 1966 se na obálce amerického časopisu Time objevil titulek „London: Swinging City“. Stejnou obálku zdobila i koláž charakteristických prvků, jež jsou s britskou kulturou šedesátých let spojovány dodnes: příklady dámské a pánské mladé módy, diskotéka a noční klub, ikonická figura fotografa nebo odkazy na populární kulturu (kapela The Who či snímek Alfie). Swingující Londýn působí jako oslňující „mediální spektákl“, který utvářela hudba, móda, fotografie i film. V kinematografii nešlo přímo o proud srovnatelný s francouzskou novou vlnou, jenž by vyprodukoval skupinu hvězdných režisérů. Přesto díky swingující kinematografii vynikly některé zajímavé osobnosti a projekty.

Tato nová tvorba se oproti předešlému trendu Kitchen Sink Cinema („filmy kuchyňského dřezu“, které vznikaly přibližně v letech 1959–1963) vyznačovala odklonem od sociálního realismu, žánrovou inklinací ke komedii nebo výraznější formální vynalézavostí, inspirovanou novovlnnou poetikou. Na první pohled radostný a optimistický tón může budit zdání, že na konci roku unikneme do světa, jenž byl krásnější, veselejší nebo uvolněnější než ten, ve kterém právě žijeme. Opak je pravdou. Pod naleštěným povrchem se ukrývaly problémy, frustrace nebo předsudky, na něž...