…aby nikoho nenapadlo tvé filmy uvádět / Rozhovor s experimentálním autorem Martinem Ježkem

Existuje (současný) český filmový underground? V éře propustných hranic společenských sfér i zvýšených příležitostí veřejné podpory – například vznikem výzvy na výrobu experimentálního filmu u Státního fondu kinematografie – se zdá, jako by to principiálně ani nebylo možné a slovo „underground“ asociovalo spíše historii. Martinu Ježkovi (*1976), trvale nejsveřepějšímu z činných tvůrců domácích podzemních vod, se však jako ryzímu formalistovi pracujícímu dle metod strukturálního filmu nenabízí příliš šancí na profesionalizaci, zahrnující častější festivalové uvádění, oficiální distribuci či zájem o snímky při výročních cenách. Je ale vůbec možné a žádoucí chtít takový průlom? Má underground své publikum, anebo jde spíše o vnitřní postoj, přesvědčení autora? A dá se přenést cosi jako undergroundová estetika i do mainstreamové tvorby? Rozhovor s Ježkem, jehož zatím poslední dílo Heidegger v Osvětimi (2016) získalo čestné uznání v rámci udělování Ceny Andreje Stankoviče, vzniklo jako koláž témat a redukce rozsáhlejšího materiálu, pořízeného při brněnské mezizastávce filmaře – civilním povoláním vlakového průvodčího.

Kdybych měl dnes hledat underground nebo alternativu v umění, zkusil bych to přes stále činné surrealistické skupiny. V...