Fikce a realita v televizním seriálu / Bohéma

Málokterý český seriál vyvolal v poslední době tolik vzrušených diskusí jako Bohéma (2017) režiséra Roberta Sedláčka a scenáristky Terezy Brdečkové. O čem všem to vypovídá? O úrovni historického diskurzu ve veřejném prostoru? O naší historické kultuře? O strategii České televize? O všem tak trochu. Bohéma ukazuje dramatické události skrze svět celebrit. Jde o promyšlenou volbu, neboť dané prostředí je dodnes výrazně recipováno a reflektováno bulvárními médii, která tvoří valnou část popkulturní produkce. Svět celebrit přitahuje pozornost a zvyšuje atraktivitu, diváci pak s obvyklým bulvárním obalem konzumují i náročnější témata přesahující prosté a nepolitické obrazy celebrit. Platí to i pro celebrity prvorepublikové, z nichž se některé stále ocitají na orbitu bulvárního světa. Stejně tak funguje i mýtus „zlaté éry“ českého filmu, jehož potenciál ovšem nebyl v sérii zcela využit.

Krutá konvenčnost

Na první pohled by se mohlo zdát, že Bohéma je další série z pomyslného cyklu Roberta Sedláčka o soudobých českých dějinách. Po Českém století (2013), které se zaměřovalo na jádro politických rozhodnutí a přinášelo mikroskopický pohled na „velké dějiny“ a „velké...