Cinepur / Časopis pro moderní cinefily

Ve věži ze slonoviny skoro po třech letech

Zdeněk Holý / 9.11. 2011 / komentáře (10)

Tento článek píši především pro ty, kdo si myslí, že kritizovat se v Čechách nevyplácí, a proto je lepší to vůbec nedělat. Když jsem skoro před třemi roky psal svoji kritiku stavu oboru filmová věda , sledoval jsem především tři cíle: upozornit na to, že předmět studia se s digitalizací a ústupem filmu ze slávy značně rozptýlil, že humanitní vědy a s nimi i filmová věda čelí bezprecedentní výzvě z oblasti přírodních věd - nástupu neurověd, za třetí, že současný obor nevykazuje úzké sepětí s praxí, což je na pováženou především z hlediska uplatitelnosti absolventů oboru.
Tak, jak bývá v Čechách zvykem, adresáti kritiky strčili hlavu do písku a tvářili se, že se nic neděje. Reagovat začali, až když ti, před nimiž mají mít autoritu - studenti, začali brát kritiku vážně. Ano, je to podobné jako s našimi politiky, o kritiku se nazajímají do doby, než zjistí, že to zajímá jejich voliče. A když už jsme u těch politiků, prvotní reakce byla úplně totožná: Co nás kritizujete? Nemáte nás co kritizovat! Nerozumíte tomu, co děláme! Kdybyste tomu rozuměl, věděl byste, že to, co děláme, děláme, jak se má, ne-li nejlíp!
Nicméně i přes tvrdošíjné odmítání kritiky se některé věci daly do pohybu. Pravda, některým bylo třeba napomoci. V době, kdy v akademickém světě nastoupila vlna výzkumu mozku v nových souvislostech, nebylo tak problematické najít text aplikující výzkumy mozku na oblast filmu. Moje nabídka přeložit text pro jediné české akademické periodikum o filmu Iluminaci byla odmítnuta. Není se co divit, Iluminaci řídí ti, co byli terčem mé kritiky. A protože doma nikdo není prorokem, text jsem spolu s rozsáhlým úvodem publikoval ve slovenském Kino-Ikonu. Po zveřejnění obou textů absurdní diskuse, zda neurověda ve filmových studiích ano či ne, definitivně skončila. (Oblasti výzkumu mozku se čím dál víc rozšiřují do oblasti humanitních a společenských věd - letos jsem např. poprvé četl shrnutí neuroekonomických výzkumů - přesně podle předpovědí konsilience Edwarda O. Wilsona. Autorovu stejnojmenou knihu o sjednocení přírodních a humanitních věd bych mimochodem doporučil jako základní metodologickou četbu každému adeptovi humanitních studií.)
Letos má vyjít speciální číslo Iluminace (4) o výzkumech mozku a filmu. Iluminace dále chystá číslo o počítačových hrách. Tedy zdá se, že obzor oboru konečně překračuje své úzké hranice. Když k tomu připočítáme, že brněnští studenti nově získávají praxi u významné zahraniční filmové a reklamní produkce působící v Česku a připravuje se velký grant brněnské a olomoucké katedry na získání rozsáhlé produkční praxe, nezbývá než vyjádřit uznání nad změnami, ke kterým v oboru dochází.
Tedy těm, co přijde v Čechách něco kritizovat zbytečné, protože předem prohrané, doporučuji nevzdávat se. Možná si vyslechnete nějakou tu urážlivou poznámku, nějaké to silácké naparování, ale nakonec se věci mohou pohnout kupředu.

■ Přečteno 3082x

komentáře

Zdeněk H. (11.11.2011 06:40)

to JJ: Nechystám se. Jednak o moji účast by jistě nebyl valný zájem, jednak pro mě je to uzavřená záležitost. Jsem rád, že se věci pohnuly správným směrem a tím to končí. Alespoň doufám :-) to Tubus: Srovnání s Héraklém potěší!

Jakub Jandák (11.10.2011 19:52)

Tento post bych zařadil na program zasedání valné hromady CEFSu k prodiskutování! Škoda, že se pan Holý nezúčastní.

Tubus (11.10.2011 13:01)

To je skvělé, že obor již expanduje z Brna do Brna a zpět! A oklikou se časem snad dočkámáme přímé reflexe nových paradigmat i v Praze, Olomouci a v nejbližším okolí. Rád bych proto poděkoval panu Zdeňkovi za upřímné vizionářství, kterého je v dnešní době technologické analýzy promítaček a lokálních kinosálků, jako šafránu. Jsem hrdý na to, že mezi náma je člověk, který statečně vzdoruje akademickému molochu a postupně téhle hydře odsekává hlavy.

Zdeněk H. (11.9.2011 23:42)

to S4: do neuromarketingu teče poměrně dost peněz, takže nepochybuji, že v reklamě se to začne využívat brzy. Loni jsem na toto téma organizoval přednášku našeho odborníka Josefa Vojty spolu s projekcí stejnojmenného filmu na AFO Olomouc. Popravdě mě to nechává chladným, už dnes víme, že podléháme reklamě, přesto si ji necháváme pronikat dnes a denně do našeho života. Co se změní? Reklama bude účinnější, ale stejně nebude 100%, vždy budou existovat rozdíly mezi diváky, různé kontexty působení atd. Ale pro firmy to bude zajímavé, tam pár procentních bodů znamená hodně. Můj odhad.

S4 (11.9.2011 22:44)

Zdeněk H.: Uvidíme… ještě bych se vás chtěl zeptat, kde konkrétně vidíte budoucnost neurovědy, jinak řečeno kde konkrétně ten obor v budoucnu zakotví, protože té disciplíny se mohou zmocnit - například i ve smyslu "ovládání diváka" - filmoví producenti, tvůrci, reklama, vzdělávací instituce, filmoví vědci i další. Přece jen už bylo zjištěno, že například reakce diváků jsou bez ohledu na pohlaví, vzdělání etc. v mnoha ohledech stejné (například následuje-li po detailu celek…), a tady se tedy nabízí neurovědu využít právě třeba i v oblastech filmové tvorby, nebo té reklamy (Američané nemají na rozdíl od Evropy s komercializací inovací vůbec problém, proto bych viděl, že právě tam to bude mít živnou půdu). Proto by mě zajímalo, jak toto vidíte, a jestli toto v té literatuře je nějak pojednáno. Díky.

Zdeněk H. (11.9.2011 22:33)

to S4: K tomuto jsem načetl hodně literatury. Výzkumy tohoto typu se provádějí v zahraničí poměrně běžně. Není důvod, proč by se nedaly provádět zde. Znám i zdejšího kognitivního filozofa, který si doplnil vzdělání a nyní provádí klinické experimenty. Opravdu to není nic výjimečného.

S4 (11.9.2011 22:04)

///Pane Horák, Váš problém je podle mě v tom, že nejste akademik a nikde zjevně neučíte. Ono básnit o neurovědě je takhle z externí pozice hrozně jednoduché, ale představte si, že jste pedagog a máte z toho udělat předmět na semestr a pokrýt tím i nějaké diplomky. Jak si vůbec tu výuku/reflexy neurovědy přestavujete, jak do ní chcete proniknout, není-li člověk MUDr. a neznáte chod mozku? Víte, já Vaše nadšení sdílím a stojím na Vaší straně, neurověda bude podle mého skutečně velké téma, ale nejsem si úplně jistý, jak by to celé mělo přesně probíhat, pokud tedy nechceme zůstat u překládání článků z angličtiny.

Robík (11.9.2011 19:05)

No vida, ani to první kejhnutí tak dlouho netrvalo.

Zdeněk H. (11.9.2011 18:03)

Díky Patriku!

Patrik S. (11.9.2011 17:30)

jó, člověk sám sebe občas musí poplácat po zádech… dokázal jste to!

POSLEDNÍ ČÍSLO

#122

Cinepur / Časopis pro moderní cinefily

Ve věži ze slonoviny skoro po třech letech

Zdeněk Holý / 9.11. 2011 / komentáře (10)

komentáře

#122

duben 2019

DALŠÍ ČLÁNKY V BLOGU AUTORA: Zdeněk Holý

DALŠÍ ČLÁNKY Z BLOGU