Cinepur / Časopis pro moderní cinefily

USA ve filmu

Zdeněk Holý / 17.3. 2009 / komentáře (1)

USA ve filmu

První, co mě alespoň ve Státech překvapilo je, jak jsou podobné filmu. Tedy jak máme zatíženou představivost spojenou se Spojenými státy filmovými obrazy. Zatímco přijede-li, člověk do cizí byť evropské země musí vstřebávat její jinakost, ve Spojených státech porovnává nakolik se jeho představa vytvořená filmy liší od skutečnosti. Odchylka je to spíše v detailu, jako když jsem v newyorském metru objevil na nástupišti dva telefonní automaty a přitom jsem díky Matrixu očekával jen jeden.
O to je člověk zvědavější na fungování a podobu věcí, jejichž mentální obraz ještě není kinematografií poznamenaný. Jako diváci známe spíš, jak v USA vypadá filmová projekce na parkovišti v autokině, než jak vypadá běžná projekce v multiplexu, natož klubová, nebo nějaké zvláštní uvedení. Navštívil jsem proto výběrové představení časopisu Film Comment. Přestože se jednalo o bezpochyby zajímavý film – homosexuálně otevřený film Roberta Aldriche Killing Sister George z roku 1968 v mnohém předjímající politickou alegoričnost Fassbinderových homosexuálních filmů, uváděný v zajímavý čas – v sobotu večer, zda na zajímavém místě nemohu posoudit, sál o trochu menší auditoria velkého sálu pražského Světozoru byl zaplněn sotva z poloviny. Svým způsobem jsem byl potěšen: návštěvnost speciálních projekcí Cinepuru se pak nejeví takovým propadákem, na druhou stranu to ve mně vyvolávalo chmurné představy o mizivé velikosti celosvětrové komunity milovníků filmového umění.
V metropolitním muzeu umění jsem si opravil své představy o tom, co z umění kompozice a perspektivy převzal film od malířství a co je vlastní vynález kinematografie. Nedávno jsem se s kolegou marně snažil nalézt ekvivalent poměrně nového anglického výrazu dip shots. Nakonec jsme ho přeložili opisem jako záběry, v nichž se hyperrealisticky, v jednom záběru přechází mezi prostorovými dimenzemi jako je svět z letecké perspektivy či svět viděný pod mikroskopem. Obraz Granta Wooda The Midnight Ride of Paul Revere ve své kouzelné naivnosti a letecké perspektivě předjímá mnohé z uhrančivých perspektivních hrátek dnešních blockbusterů, přitom však pochází z roku 1931. (Mimochodem, dle libosti si můžete "dip shots" užít s aplikací Google Earth, kde už není jen Země, ale i kupříkladu Mars; chcete-li vidět přechody do mikroskopické reality, doporučuji na Nově pravidelně uváděné Kriminálky Las Vegas, Miami či New York.)
Zatímco představy o ekipě milovníků filmového umění mě zanechali poněkud rozháraného, o popularitu TV seriálů jsem si strach dělat nemusel. Značná část oddělení DVD a Blue Ray disků ve Walmartu byla zasvěcena právě seriálům, přičemž by bylo zajímavé opatřit si tvrdá data, s jakými zisky dnes televizní producenti počítají z přímého prodeje. Seriály nakonec nabízejí to, co je v Americe zjevně dobře obchodovatelné: X desítek minut určitého typu podívané. Tak se v Americe prodávají kolekce válčených filmů, muzikálů apod. Nedovedu si však představit kontinuální sledování např. válečných filmů v řádu dnů, tolik uzavřených celků, znovu a znovu vyklenutých dramatických oblouků, za to dobře znám vícedenní sledování příjemně rozptýlené narace seriálové produkce.

  Přečteno 2645x


komentáře

   přepište kód:    

Mbuna  (4.15.2009 21:58)

S rezonanci americkych realii a kinematografie naprosto souhlasim. Ja jsem mel zase stale pocit, ze na Manhattanu se musi kazdou chvili objevit KingKong. Ale pravy filmovy zazitek byla bezmezna afektovanost domorodcu, diky ktere uz o trochu vic chapu zanr teenegerske crazy-komedie.

POSLEDNÍ ČÍSLO

Cinepur #127

#127

únor 2020


DALŠÍ ČLÁNKY V BLOGU AUTORA: Zdeněk Holý

Post Tenebras Lux

Všichni už jsou v televizi…

Suits/Kravaťáci

Hysterický seriál aneb Newsroom po první sérii

Co tu ještě dělá Bond?!

Co je za kvalitou Quality TV? 3.

Co je za kvalitou Quality TV? 2.

Co je za kvalitou Quality TV?

AFO 47 Náboženství z pohledu vědy

Ve věži ze slonoviny skoro po třech letech


DALŠÍ ČLÁNKY Z BLOGU

Ideologie seriálu Bez vědomí (Ondřej Čapek)

Solidarita s Olegem Sencovem (Oto Horák)

Inženýři lidských duší se opět činí (Oto Horák)

Kieślowski o sobě a filmu (Oto Horák)

Thriller o lidské slabosti a vypočítavosti (Oto Horák)

Leviatan vítězí aneb Jak dál s Ruskem a jeho umělci (Oto Horák)

Neznámí hackeři a slovo o cenzuře (Oto Horák)

Umění ekonomické transformace a rozdělení státu (Oto Horák)

Umění předání a odolání moci (Oto Horák)

Odvaha k správnému rozhodnutí (Oto Horák)