Cinepur / Časopis pro moderní cinefily

CineFest 2005 / Hamburský svátek filmového dědictví

glosa / Tereza Dvořáková

Mezinárodní filmová přehlídka německého filmového dědictví CineFest (respektive její kongresová část) se v severoněmecké metropoli Hamburk uskutečnila mezi 12. a 20. listopadem 2005 již poosmnácté. Hlavním organizátorem této sympatické, oficiálních nabubřelostí oproštěné akce je skupina filmových historiků sdruženým kolem nezávislého centra pro filmový výzkum CineGraph. Malý a svým institucionálním postavením neakademický CineGraph si vydobyl nepřehlédnutelné místo ve značně roztříštěné a byrokratizované oblasti německé filmové vědy především zpracováváním filmografií německého filmu, ale také spoluprací na profilaci prestižní filmové edice nakladatelství edition text+kritik, koordinací rozličných projektů mezi jednotlivými institucemi či organizací tohoto festivalu.

CineFest se od většiny filmových přehlídek odlišuje charakterem, který poukazuje na nekompromisnost pojetí filmové kultury jako zájmu o film samotný. Festival je sice malý, leč dlouhý. Trvá celých osm a půl dne. Místo červených koberců, hvězd a premiér rekonstruovaných verzí se soustředí na diváka, který má rád kvalitní staré filmy. Nabízí mu na tři desítky filmů v porcích, které má šanci vstřebat celé (tj. tři až čtyři denně), a program doplňuje velmi podstatnou dopolední částí: v první části týdne panelovými diskusemi o německém filmu a myšlení o něm, v druhé kongresem historiků, kteří přednášejí příspěvky související s aktuálním tématem přehlídky. Účastník festivalu má možnost své úvahy o filmech prohlubovat, získat řadu nových informací, nechat se inspirovat různými pohledy na věc atd. Neodmyslitelnou součástí CineFestu je pečlivě editorsky připravený katalog se základními přehledovými texty a s podrobnými informacemi o jednotlivých filmech včetně výběru dobových kritik k filmům. A aby toho nebylo málo, v rámci festivalu se udělují celkem neotřelé ceny. Cenu Willyho Haase získává mezinárodní publikace o německy mluvené kinematografii. Letošním vítězem je sborník věnovaný známému rakouskému scenáristovi, režisérovi a herci Walter Reisch - Film schreiben, sestavený Günterem Krennem ve Filmarchivu Austria. Cenou Arnolda Schünzela bývá poctěna osobnost, která se vyznamenala dlouholetým přínosem v péči, ochraně a šíření německého filmového dědictví. Nositelem se stal bývalý ředitel Státního filmového archivu NDR Wolfgang Klaue.

Tématem letošního ročníku byly vícejazyčné verze (nejen) raných zvukových filmů. Toto na první pohled možná neznámé a odtažité téma je ve skutečnosti velmi zajímavé a (nejen) evropští filmoví historici se jím posledních několik let intenzivně zabývají. Tři roky probíhala v severoitalské Udine konference a v blízké Gradisce škola filmových studií pro mladé vědce a doktorandy na toto téma. Vícejazyčné verze raných zvukových filmů v době, kdy ještě nebylo standardizovaně přijato překládání filmů dabingem či podtitulky (v českém kontextu je asi nejznámějším příkladem německá verze C. a k. polního maršálka, ve které Vlasta Burian hraje a zpívá německy), jsou příznačným tématem tzv. nové filmové historie. Tedy tématem z oblasti dříve opomíjených kapitol dějin filmu, které se kvůli své hraničnosti většinou nedostalo do žádných „velkých” národních filmových historií. Přitom téma vícejazyčných verzí v prvních letech nástupu zvuku se ukázalo být velmi podstatným nejen z hlediska dnešních estetických konceptů, ale i z hlediska kvantity a významnosti filmové produkce v kontextu své doby a jejího vlivu na podstatnou část publika. Itálie projekt ukončila (na příští rok jsou vyhlášena témata „Film Style” pro Udine a „Multiple versions: Cinema and Contemporary Visual Arts” pro Gradisku), a proto se německá přehlídka stala jakýmsi finále.

Na rozdíl od lehce rozvolněného italského stylu se hamburská dramaturgie kongresu i filmů vyznačovala vyšší mírou koncepčnosti. Kongresu samotného se zúčastnili filmoví historici z Německa, Itálie, USA, České republiky, Švédska, Velké Británie a Kanady. Inspirativní byly nejen např. studie fenoménů (např. Nataša Ďurovičová se studií o politice společnosti Paramount, Horst Claus zabývající se produkcí společnosti Ufa, Petr Szczepanik, který přestavil problematiku předvádění a recepce německých filmů v tehdejším Československu), ale i studie případové (Ivan Klimeš o jazykových verzích týdeníku Aktualita, Charles O’Brien o jazykových verzích Žebrácké opery, Robert Fischer o různých verzích Langova filmu Vrah mezi námi aj.). Jako vždy vyjde sborník s nejpodstatnějšími texty konference.

V domáckém prostoru kina Metropol byly představeny hlavně německé verze vícejazyčných filmů, především z první poloviny 30. let. Promítány byly některé z nejvýznamnějších německých filmů této zajímavé epochy, kdy země stála mezi demokracií a nacistickou totalitou: Sternbergův Modrý anděl, Pabstova brechtovská Žebrácká opera a sociálně kritické Kameradschaft, Kongres tančí Ericha Charella nebo Flüchtlinge Gustava Ucického. Komedie jako April, april! Detlefa Siercka (slavnějšího pod americkým pseudonymem Douglas Sirk), Moritz macht sein Glück s výborným židovským komikem Sigi Arnem či Baby Carla Lamace (Karla Lamače) s Anny Ondra (Anny Ondrákovou) v hlavní roli okouzlily diváky moderním humorem. Drama Anna Christie Jacquese Feyedera s německy mluvící Gretou Garbo zaujalo svou melancholickou atmosférou. Asi největším z příjemných překvapení byl pro většinu historiků výborný a téměř neznámý film Gehetzte Menschen Fredricha Fehéra v německé jazykové verzi (o nic více známá česká verze nese titul Štvaní lidé).

Ohlasem CineFestu jsou ještě přehlídky jeho filmů v Berlíně, Vídni, Curychu a Lausanne v listopadu až březnu. Na příští rok se chystá téma našemu diváku poněkud vzdálené: námořní film. Rok 2007 by ale naopak české zájemce o filmovou historii měl zajímat velice. Tématem budou česko-německé filmové vztahy a lze přepokládat, že CineFest zavítá také do Prahy.

Přečteno 5076x

Článek vyšel v časopise Cinepur #43, prosinec 2005.

Sdílejte na Facebook.com

Vytisknout článek

Ohodnoťte článek

Aktuální hodnocení článku
4 /1

Hodnocení na škále 0-5, vyšší číslo představuje lepší skóre.


komentáře

    přepište kód:

POSLEDNÍ ČÍSLO

Cinepur #123

#123

červen 2019



DALŠÍ ČLÁNKY


DALŠÍ Z RUBRIKY glosa

Rizika pod povrchem / Rok 2017 v české filmové distribuci 2

FAMU jako zážitková agentura. A co dál? I. část

FAMU jako zážitková agentura. A co dál? II. část

Zamést si před vlastním prahem

Spánek rozumu plodí příšery / Reakce na text děkana FAMU

Jsou hollywoodské hvězdy doopravdy na vymření?

Ceny české filmové kritiky 2015 / Ocenění bez příběhu

Distribuce 2014: Konec starých časů


POSLEDNÍ ČLÁNKY AUTORA

O Českém filmovém centru a absenci kulturní politiky / Rozhovor s Janou Černík

Potřebujeme zákon o kinematografii? / Anketa


RUBRIKY

anketa (24) / český film (81) / český talent (33) / blu-ray (12) / cinepur choice (34) / dvd (121) / editorial (97) / fenomén (73) / festival (82) / fragment (18) / glosa (213) / horizont (29) / hudba (24) / kauza (33) / kniha (116) / komiks (10) / kritika (795) / minikritika (112) / nekrolog (1) / novinka (717) / objev (3) / pojem (36) / portrét (11) / profil (104) / reflexe (24) / report (108) / rozhovor (159) / scénář (4) / soundtrack (44) / téma (891) / televize (101) / tisková zpráva (1) / událost týdne (233) / video (2) / videoart (16) / videohra (61) / web (42) / zoom (156)

Cinepur #43 Tento článek vyšel v časopise Cinepur #43, prosinec 2005

Z obsahu tištěného čísla:

Zlomené květiny / Zmizelá slova (Aleš Stuchlý, kritika)

Vášeň zvaná cinefilie po francouzsku (David Čeněk, téma)

FamuFest 2005 (Petr Marek, glosa)

Šílení / Do svěrací kazajky - zvesela a bezbolestně (Jan Kolář, kritika)

Pedro Almodóvar (David Čeněk, kniha)

Binderiana (Redakce, objev)

+ více...