Cinepur / Časopis pro moderní cinefily
Obchodník se smrtí
kritika / Petr Hamšík
Zrození a smrt kulky. Je spojena s patronou, pečlivě zkontrolována, tříděna, převážena, opět kontrolována, převážena, vložena do hlavně pušky, vystřelena a nakonec zaryta do lebky neznámého afrického chlapce. Její cesta ztvárněná v jednom záběru a sloužící jako titulková expozice vytváří celému filmu Obchodník se smrtí (Lord of War) rámec, na ploše několika minut je vystiženo téma, a dokonce i závěr. Výrobní linka ve své konstantní dynamičnosti vyvolává dojem nikdy nekončící mašinerie, v níž se jednou z jejích nahraditelných „součástek” stává i Yuri Orlov (Nicolas Cage), ukrajinský Američan, který se na počátku osmdesátých let pouští do ilegálního obchodu se zbraněmi, v němž exceluje natolik, že se o patnáct let později pohybuje na špičce „oboru”. Jak nemít při této práci svědomí barvy dehtu? A má pojem svědomí v rámci Yuriho oboru vůbec svůj smysl?
Způsob, jakým je nám Yuri prezentován, je velice perverzní. V popředí stojí antihrdina, jenž v nás postupně vzbuzuje sympatie a s nímž se díky režisérovi Andrewu Niccolsovi začínáme ztotožňovat. Perverzní moment divácké zkušenosti nastává ve chvíli, kdy si uvědomíme, že i při neexistenci zbraně v jeho ruce nepřímo usmrtí mnoho lidí. Navíc i proces prodeje a převozu zbraní je koncipován jako poměrně atraktivní věc, alespoň zpočátku filmu. Yuri je ale se svým statusem naprosto smířen, ví, že je absolutně nahraditelný, což mu umožňuje luxus potlačení vlastního svědomí, dvojí tvář, jednu pro byznys a jednu pro svou rodinu. Tím, na koho je navalena tíha pochyb, se stane bratr a obchodní partner Vitali (Jared Ledo), který nemůže naráz unést váhu dvou svědomí, proto sahá po nejjednoduššímu řešení, úniku v opojení kokainem. Je to ale právě on, kdo bude mít sílu provést marný a v konečném důsledku i zbytečný krok odporu vůči světu násilí, světu, který Yuri tiše podporuje. Analogicky tak je i boj agenta Interpolu Jacka Valentina (Ethan Hawke) spíše bojem s větrnými mlýny, i když by mohl Yuriho částečně porazit, lobby zbrojařského průmyslu bude vždy silnější než jednotlivec.
Dvojlomnost postavy Yuri Orlova, jeho přelévání mezi světem byznysu a světem rodinné pohody, který se mu na čas podařilo stvořit, se odráží v určité nekompaktnosti snímku. Problematika obchodu se zbraněmi je aktuální, atraktivní a velmi politicky nekorektní (není divu, že film byl financován jedině z neamerických zdrojů a zároveň v USA propadl) a první část snímku, kdy jsme do Yuriho práce uváděni ironickým komentářem mimo obraz, oplývá velkou dynamikou. Je to právě komentář, který Niccolsovi umožňuje satirický odstup a posouvá film až do pozice smutné komedie. Satira ovšem nikdy nepřeroste do zostřené formy, vždy spíše ironicky tepe, popisuje. Síla snímku je narušena vstupem modelky a budoucí manželky Avy Fontaine (Bridget Moynahan), v té chvíli se hlavní motivy dělí, děj filmu se zpomaluje (kromě finále). Manželství s vysněnou Avou, skrývání skutečného povolání se stává hlavní dějovou linkou (režisér vůbec nevyužije potenciálně zajímavé téma hypotetického pseudootcovského vztahu Yuriho a jeho kolegy z branže Simona Weisse (Ian Holm).
Andrew Niccols se úplně nedržel koncepce předznamenané v hektické titulkové sekvenci, koncepce, jež by byla zacílena na prodávaný produkt (zbraň) a na osoby s ním bezprostředně související (Yuri). Tím se zbavil možnosti ještě tvrdší kritiky daného problému, na druhou stranu, i přes mírnou nevyváženost snímku, nám hlavní postavu zlidštil. Připravil nám studenou sprchu vtělení do vraha bez kapky krve na rukou. Ztotožnění, jenž zpočátku může být příjemné, ale ke konci už v žádném případě.
Obchodník se smrtí (Lord of War, USA 2005)
kamera Amir M. Mokri
hudba Antonio Pinto
scénář a režie Andrew Niccols
hrají Nicolas Cage (Yuri Orlov), Bridget Moynahan (Ava Fontaine), Jared Ledo (Vitali Orlov), Ethan Hawke (Jack Valentine)
122 minut, distribuce Bontonfilm, premiéra 12. 1. 2006
Přečteno 8709x
Článek vyšel v časopise Cinepur #43, prosinec 2005.
Toto číslo Cinepuru si můžete objednat v obchodě.
Ohodnoťte článek
Zatím nikdo nehodnotil.
Hodnocení na škále 0-5, vyšší číslo představuje lepší skóre.
DALŠÍ ČLÁNKY
DALŠÍ Z RUBRIKY kritika
Od všeho trochu moc najednou / Všechno, všude, najednou
Království: Exodus / Von Trierův vánoční žertík z nemocnice
Zábavný – punkový, ale málo / Seriál Pistol a jeho hudba
Skandály ve službách Jejího Veličenstva / Koruna
Kvík / Až si zase příště dáte klobásku
DALŠÍ Z RUBRIKY
Editorial 146 / Výbuchy v českém filmu
Inscryption / Labyrint herního světa a ráj karet
Jak se vaří zápletka / Makanai: Jak se vaří pro maiko
Pinocchio Guillerma del Tora / Fekální pochod proti fašismu
POSLEDNÍ ČLÁNKY AUTORA
Abraham Lincoln: Lovec upírů / Smítko prachu jako spektakulární podívaná
Muži v černém 3 / Příjemně gumový blockbuster
Piráti / Korzáři z plastelíny na vlnách digitálna
RUBRIKY
anketa (33) / český film (119) / český talent (39) / cinepur choice (33) / editorial (121) / fenomén (83) / festival (117) / flashback (19) / fragment (18) / glosa (244) / kamera-pero (18) / kauza (1) / kniha (134) / kritika (1126) / mimo kino (194) / novinka (829) / pojem (36) / portrét (54) / profil (101) / reflexe (27) / report (152) / rozhovor (187) / scénář (4) / soundtrack (90) / téma (1042) / televize (140) / událost týdne (294) / videohra (85) / web (46) / zoom (174)
Tento článek vyšel v časopise Cinepur #43, prosinec 2005
Z obsahu tištěného čísla:
FamuFest 2005 (Petr Marek, glosa)
Domino (Petr Hamšík, kritika)
Sklapni a zastřel mě (Kateřina Svatoňová, kritika)
Těžce vybojovaná svoboda České televize (Přemysl Martinek, glosa)
Krev, pot a prach / Cinefilní pohled na Divokou bandu Sama Peckinapha (Otto Bohuš, téma)
CineFest 2005 / Hamburský svátek filmového dědictví (Tereza Dvořáková, glosa)