Editorial č.41

1. 10. 2005 / Zdeněk Holý
editorial

Zatímco s létem na domácí politické scéně zavládne okurková sezona (pokud tedy okurky zrovna nevezmou za své pod Paroubkovými obušky), ve světě filmu nastávají žně v podobě filmových festivalů, přehlídek a škol. Zatímco většina z těchto událostí nachází svůj význam zase ve světě filmu, nad jednou událostí stojí za to se pozastavit pro její širší význam.

S návštěvou Sharon Stoneové na MFF v Karlových Varech se česká média stejně jako sám festival těžko vyrovnávala. Snad nejhůře dopadla Česká televize. Asi málo kdo by očekával, že veřejnoprávní televize pochopí jako službu veřejnosti hrát si na bulvár, a to v hlavní zpravodajské relaci. Tak jsme coby první zprávu Událostí mohli sledovat rozhovor festivalové hvězdy se zjevně zjihlým moderátorem kulturní sekce zpravodajství Otakarem Svobodou, zatímco někde na konci světa (a televizního zpravodajství) tři bezvýznamní pánové Schröder, Chirac a Putin koordinovali svoji strategii vyjednávání o globálním oteplování před nadcházející summitem G8. Ale nemuselo to být jen iritující. Pokud jste se zaposlouchali do dvou okouzlených hlasů (Sharonin byl okouzlený architekturou Varů), nemohl vám uniknout dadaistický rozměr celé akce a naopak jste mohli žasnout nad odvážností ČT.

Kdo neviděl, může si alespoň počíst:

Otakar Svoboda: Jednu otázku. Musíme vám říci, že vás milujeme. Před pěti lety byl na tomto místě Michael Douglas, takže tady byl téměř úplný Základní instinkt. Nechybí vám?
Sharon Stoneová: Nesmím vám říci, o čem to je, ale máme tam skvělého herce Davida Morrisseye.
Otakar Svoboda: Je lepší než Michael?
Sharon Stoneová: Těžko říct, jestli je někdo lepší než Michael Douglas, ale tento herec je výborný, sexy, vypadá velice dobře, je nesmírně talentovaný, získal celou řadu ocenění.

V této souvislosti je škoda, že se Svoboda na ČT asi přeci jenom nemohl tak bulvárně rozparádit, jak by si dle svého výrazu zjevně přál a jak si to může dovolit bulvár z povolání Blesk. Ten na herečku vyrukoval s šikovným fotografem, který na party hlavního partnera festivalu společnosti ČEZ nafotil její šaty nerespektující poprsí, aby se druhý den na titulní straně tázal v odkazu na nejslavnější scénu ze Základního instinktu na přítomnost Sharonina spodního prádla. Důležitější než dadaistický rozměr bulvárního zpravodajství však je, že k významu akce se Blesk přiblížil podstatně více než ČT. Svou praxí pochopil, že hvězda je na festivalu přítomna ne proto, že má co říci, jak očekávali festivaloví moderátoři Marek Eben a Petr Vacek (o nich později), ale proto, aby festivalu získala širokou pozornost, navštívila party sponzorů, tedy aby festival získal finanční zabezpečení pro další roky. Cílem návštěvy Sharon Stoneové ve Varech tedy skutečně nebylo osobně uvést nový film Jima Jarmushe, jak by se mohlo na první pohled zdát ze zpravodajství ČT, ale zapojit se do i pro hvězdy výhodného festivalové provozu, na čemž není vůbec nic špatného, pokud chceme mít v Čechách plnohodnotný festival kategorie A.

Ani festival však zjevně nevěděl, co si se Sharon počít. Na jedné straně mu získává popularitu a prostředky, na druhé straně však festival neví, jak ji má prezentovat před svými věrnými návštěvníky, jejichž nepostradatelnosti si je moc dobře vědom, ale přesto je polohanlivě nazývá baťůžkáři. Pak asi nezbývalo Marku Ebenovi a Petru Vackovi nic jiného než si před baťůžkáři (rozuměj publikem) z její návštěvy tropit žerty, jako by snad Sharon byla na festivalu omylem či se na něj drze vetřela. Ebenovy a Vackovy žerty snad na chvíli pobavily, než člověku došly festivalové souvislosti.

Zpět

Sdílet článek

Článek vyšel v čísle

Film a komiks

41 / září 2005
Více