Cinepur / Časopis pro moderní cinefily

Film je politikum

téma: Politický film / Zdeněk Hudec

Přinejmenším od dob Machiavelliho vytváří politika o sobě pověst, že je instrumentálně-praktickou dovedností, v níž nehraje zásadní roli morální hodnocení, ale propočitatelná a racionalizovaná obratnost v manipulovaní s lidským materiálem. Machiavelliho kritizovaly i oslavovaly nejrůznější politické směry, protože objevil určité konstantní zákonitosti politického jednání a analyzoval politický fenomén bez zamlžování moralistickými frázemi. Machiavelli rozvedl myšlenku, že základem politiky je síla, schopnost dobýt a udržet moc. Filmový obraz je svým způsobem také "machiavelliovský", neboť jeho povaha je rovněž založena na "síle", s jakou si emocionálně a ideově podmaňuje diváka. Příspěvky shromážděné k tématu "politický film" se zaměřují právě na takový typ filmů, které explicitně - se společenským vědomím - slouží politické manipulaci.

Z pragmatických důvodů, vynucených potencionální "bezbřehostí" tématu, autoři nahlížejí na termín "politický film" z hlediska vědomého, nikoli nevědomého ideologického postoje, který zaujímá vůči realitě. Z tohoto důvodu rezignují na aplikování teze o ideologii jako reálném, materiálně prožívaném imaginárním vztahu člověka ke světu, protože potom je politickou veškerá kinematografie bez rozdílu. Toto hledisko mj. vystihuje i známá věta, připisovaná Godardovi: "Nejde o to dělat politické filmy, ale dělat je politicky". Autoři příspěvků obracejí pozornost k těm historickým etapám, kdy kinematografie zaujímala výslovný ideologický postoj, který jednoznačně znamenal politickou propagandu. Jejich zájem je proto pochopitelně soustředěn především na totalitaristické způsoby uplatňování politické moci. Není věnována pozornost filmům s politickou kulisou, především tzv. "angažovanému" nebo "společenskokritickému" filmu, jehož ideologické zacílení sic kritizuje společenský systém, ale nezpochybňuje jej v jeho podstatě (např. Pakulovy, Pollackovy, Costa-Gavrasovy politické thrillery, italské antimafiánské filmy, hollywoodské filmy o studentských revoltách apod.)

Přístup, kteří autoři tématu o politickém filmu zvolili, není samozřejmě jediný možný, natož vyčerpávající. Celá řada otázek a zůstala otevřená. Např. proč pod explicitně vymezené chápání "politického filmu" v podstatě spadají jenom filmy levicové, kterých je kvantitativně více, než jejich pravicových protějšků ? Proč pro stoupence pravice, pravicového liberalismu a často i liberalismu levicového, není politická kinematografie dostatečně zajímavým námětem k diskusi? S tím se samozřejmě pojí celá řada jiných teoretických otázek. Zejména proč levice působila (a zda dodnes působí) v kinematografii na vědomé bázi a proč pravice spíše na "nevědomé", jinými slovy, proč byla levice chápána jako dynamická, progresivní politická síla, kdežto pravice spíše entropická, spojená s esenciální "reakčností", prosazující se v komerční produkci, zatímco politický a společenský systém je vždy vydáván za spolehlivý.

Přečteno 6035x

Článek vyšel v časopise Cinepur #32, únor 2004.

Toto číslo Cinepuru si můžete objednat v obchodě.

Sdílejte na Facebook.com

Vytisknout článek

Ohodnoťte článek

Aktuální hodnocení článku
2.7 /11

Hodnocení na škále 0-5, vyšší číslo představuje lepší skóre.


komentáře

    přepište kód:

POSLEDNÍ ČÍSLO

Cinepur #118

#118

srpen 2018



DALŠÍ Z RUBRIKY téma

Úvod k tématu 118: Neonoir

V koloběhu krizí a proměn / Poznámky k vývoji argentinského filmu

Úvod k tématu č. 117 / Cine latino

Úvod k tématu 116: Jan Švankmajer

Úvod k tématu 112: České filmové obrození?

Úvod k tématu 110: Okraje kinematografie

Úvod: Film a hudba

Cool televize / Generace X a Y v kontextu proměn televizního vysílání


POSLEDNÍ ČLÁNKY AUTORA

Utopie a vrčící kopírky

Stále kinema / Zlatý řez (českým myšlením o filmu)

Transfokace

Film a dějiny

Sam Peckinpah


RUBRIKY

anketa (23) / český film (77) / český talent (33) / blu-ray (12) / cinepur choice (34) / dvd (121) / editorial (92) / fenomén (69) / festival (73) / fragment (18) / glosa (211) / horizont (29) / hudba (24) / kauza (33) / kniha (112) / komiks (10) / kritika (750) / minikritika (112) / nekrolog (1) / novinka (685) / objev (3) / pojem (36) / portrét (7) / profil (100) / reflexe (24) / report (101) / rozhovor (156) / scénář (4) / soundtrack (39) / téma (860) / televize (93) / tisková zpráva (1) / událost týdne (215) / video (2) / videoart (16) / videohra (56) / web (42) / zoom (152)

Tento článek vyšel v časopise Cinepur #32, únor 2004

Z obsahu tištěného čísla:

21 gramů / Snad až příliš aranžovaná "váha duše" (Karel Och, kritika)

Nepostradatelnost opakování pro narativní film (Jan Hanzlík, fragment)

Film je politikum (Zdeněk Hudec, téma)

Jean Rouch (David Čeněk, profil)

Americký jih ve filmu II. / Jih jako (ne)morální místo (Marcel Arbeit, fenomén)

Piková trojka (Jakub Arpel, kritika)

+ více...