Cinepur / Časopis pro moderní cinefily

Ji.hlava etická

Ji.hlava etická

report / festival / Janis Prášil / 20. 12. 2022 / komentáře (5)

Etika byla jedním z hlavních témat 26. ročníku Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava. Vypovídají o tom panelové diskuse o etice a dokumentu a moci v dokumentu nebo atmosférická znělka vyobrazující chycení divokého koně. Její autor, česko-argentinský filmař Federico Díaz, pojal zápas mezi zvířetem a člověkem jako boj svobody s nesvobodou. V paralelních sekcích se objevila díla jako Sparta Ulricha Seidla nebo Svoboda v plamenech: Ukrajinský boj za svobodu, která ohledávají etickou stránku tvůrčí svobody nebo zneužitelnost filmu jako nástroje propagandy. V sekci Česká radost, oceňující nejlepší české dokumenty, zvítězila dokumentární opera KaprKód Lucie Králové. Opus Bonum, kde se o cenu ucházejí mezinárodní snímky, pak vyhrál 7:15 – Kos francouzské režisérky Judith Auffray.

Bestiář

Vítězové sekcí Česká radost a Opus Bonum originálně propojují svět lidský a zvířecí. Lucie Králová si v KaprKódu pohrává s příjmením českého skladatele Jana Kapra. Výjimečnost snímku spočívá ve způsobu, s nímž propojuje umělecké disciplíny. Slova mění v libozvučný ornament, historická fakta, letopočty a jména v prostředek uměleckého výrazu. Mění se i obrazová složka. Zpěváci a zpěvačky se stávají končetinami svébytného organismu, který si žije vlastním životem. Obývají experimentální prostor, do něj vstupují archivní záběry ze skladatelova soukromí. KaprKód není jen film, ale i místo, v němž se přítomné setkává s minulým a konkrétní s abstraktním. Od ryb k ptactvu se přesouvá 7:15 – Kos. Hrdinové tohoto dvojportrétu se pohybují na pokrají lidského a ptačího světa. Mladá žena se učí mluvit řečí ptáků a poustevník se jim snaží porozumět. Pro oba je cvrlikání systém. Přistupují k němu jako k lidskému jazyku, jenž má svou gramatiku, slovní zásobu, významy. Ptáci představují tajemné tvory, kteří jsou v očích hrdinů alternativou člověka.

Do světa polozvířat a pololidí se vydává i Kunstkamera Jana Švankmajera. Film-katalog měl původně sloužit především jako záznam autorovy sbírky uměleckých artefaktů. Přesáhl však počáteční záměr a představuje přehlídku fantaskních objektů, která se podobá listování ve středověkém bestiáři. Zámek v Horním Staňkově Švankmajer zaplnil stovkami exponátů: totemy, maskami či rituálními předměty. Umělec pokrývá svůj životní prostor předměty, stejně jako jeskynní člověk, který trpěl pověstným horror vacui, strachem z prázdnoty. Kouzlo vystavených exponátů nespočívá jen v mísení užitého a krásného umění, přesazování rituálních předmětů do domácí galerie. Švankmajerovy objekty znepokojivě mísí organické a anorganické, účelné a bezúčelné, pravěké a novověké. Jeho díla z kostí, kožešin a peří představují pravěké bioroboty.

Caravaggiův odkaz

Nejkontroverznějším snímkem jihlavského festivalu byla Sparta Ulricha Seidla. Provokativní rakouský tvůrce sleduje příběh pedofilního muže, který na vesnické periferii zakládá sportovní klub pro malé chlapce, aby s nimi mohl být v kontaktu. Větší otázky než téma samotné vyvolávají okolnosti, za jakých se natáčelo. Podle týdeníku Der Spiegel Seidl nesdělil rodičům dětských herců ani jim samotným, jaké je téma snímku. Sparta tak vyobrazuje nejen traumatizující zkušenost obětí sexuálního obtěžování, ale toto trauma zároveň vytváří. Na to, zda je možné oddělit kvality díla od kontextu jeho vzniku, odpověděl Werner Herzog. Na obranu svých filmů s Klausem Kinským, kterého jeho dcera obviňuje z incestu, uvedl v rozhovoru s deníkem Die Zeit, že Caravaggiovy malby také nezničíme, přestože byl vrah. Otázka je, zda je tento argument platný i v případě díla, jehož vznik je podmíněn porušením zákona.

Svoboda v plamenech: Ukrajinský boj za svobod pak prozkoumává otázku objektivity, pravdivosti a vlivu médií ve veřejném prostoru. Filmový záznam nemůže být nikdy objektivní, ani u dokumentu. To platí i pro drásavý snímek Jevgenyje Afinejevského, jehož cílem bylo ukázat realitu války na Ukrajině, kterou ruská propaganda zakrývá. Putinovský režim prostřednictvím médií vytvořil jakýsi virtuální vesmír, ve kterém ruská armáda osvobozuje Ukrajinu od nacismu. Afinejevskyj se však vydává na místa obléhaná okupačními jednotkami a ukazuje zcela jinou realitu, než je ta, co se objevuje v ruských médiích. Svoboda v plamenech je prodchnuta vlasteneckým étosem, nehlásá však protiruskou propagandu. Ukazuje mechanismy, jimiž vůdci ovládají své davy, jež pod jejich vlivem vyráží osvobozovat

Přečteno 312x

Článek vyšel v časopise Cinepur #144, prosinec 2022.

Toto číslo Cinepuru si můžete objednat v obchodě.

Sdílejte na Facebook.com

Vytisknout článek

Ohodnoťte článek

Zatím nikdo nehodnotil.

Hodnocení na škále 0-5, vyšší číslo představuje lepší skóre.


komentáře

    přepište kód:

A.B.  (20.12.2022 22:37)

Tolik můj názor…

A.B.  (20.12.2022 22:29)

Nazism isn’t option FOR ME.

Celou dobu  (20.12.2022 22:21)

jde o mravní principy. A že má jedno hovno schopnost a tendenci rozmnožovat a šířit své názory..? Přinejmenším já to odmítám. A.B.

Stejně jako  (20.12.2022 22:14)

neřeknete zbabělé osobě Gratuluji, ani já zbabělce nevítám, neklaním se jim, dlouhodobě je vůbec nepřijímám… Odmítám je. A.B.

Nacistická  (20.12.2022 22:07)

cenzura ani všechny nátlaky všech dalších nacistických forem ovšem nesmí zvítězit. A.B.

POSLEDNÍ ČÍSLO

Cinepur #144

#144

prosinec 2022



DALŠÍ Z RUBRIKY report

Proč se nepochlubit / FAMUFEST

Smolný pich, duch doby a festivalové diváctví / Pandemické Berlinale

Spécial Cannes 2020

Oko, které se dívá / 77. MFF v Benátkách

Evropský divák v úzkých / IDFA

MFF Benátky: Extáze pro český film

Filmy bez kofeinu / Hlavní soutěž 54. MFF Karlovy Vary

Ve jménu anidoku / Anifilm


DALŠÍ Z RUBRIKY festival

Severské webseriály i zrestaurovanou klasiku nabídne Juniorfest

Když si art podá ruku se žánrem / MFF Locarno 2022

Ročník zavřených očí / MFF Karlovy Vary

Sympatické snění / Letní filmová škola 2022

Klasiku z pětatřicítky i české novinky uvede FIFELI

Snímek Terezy Nvotové Světlonoc zvítězil v Locarnu

Festival v Litoměřících ukáže rituály

Nový Aronofsky i Panahi: Benátky oznámily soutěž


POSLEDNÍ ČLÁNKY AUTORA

Pitomý porno po česku / Chyby

Gramatika nekonečna / O nekonečnu

Střípky života / Střípky ženy

Antarktický lockdown / FREM, Bílá na bílé

Bolest na hranici ráje / Lux Æterna


RUBRIKY

anketa (32) / český film (119) / český talent (39) / cinepur choice (33) / editorial (119) / fenomén (83) / festival (117) / flashback (17) / fragment (18) / glosa (243) / kamera-pero (16) / kauza (1) / kniha (132) / kritika (1116) / mimo kino (192) / novinka (825) / pojem (36) / portrét (52) / profil (100) / reflexe (27) / report (150) / rozhovor (187) / scénář (4) / soundtrack (88) / téma (1029) / televize (138) / událost týdne (291) / videohra (83) / web (46) / zoom (174)

Cinepur #144 Tento článek vyšel v časopise Cinepur #144, prosinec 2022

Z obsahu tištěného čísla:

„Devadesátky“ v televizi / Útěcha nostalgií (Anna Bílá, televize)

Znamení doby / Kolaps a apokalypsa v kinematografii devadesátých let (Antonín Tesař, téma)

A pak přišla láska… / Tarot a terapie (Ondřej Pavlík, kritika)

Spojení emocí / Rozhovor s Alejandrem Loayzou Grisim (David Čeněk, rozhovor)

Rimini / 41⁄2 (Petra Chaloupková, kritika)

Ji.hlava etická (Janis Prášil, report)

+ více...