Cinepur / Časopis pro moderní cinefily

Sex, celebrity a video / Pam & Tommy

Sex, celebrity a video / Pam & Tommy

televize / kritika / Šárka Gmiterková / 22. 7. 2022

Hned v prvních minutách osmidílného seriálu Pam & Tommy se dostaneme do ložnice nechvalně proslulého titulního páru Pamela Anderson a Tommy Lee. V místnosti však zrovna neprobíhá žádná divočina, ale stavební práce, které intimní prostor přetvoří na erotický zábavní park – s kruhovým ložem, houpačkou a otočnými zrcadly. Jeden z řemeslníků, který vizi pomáhá realizovat, se jmenuje Rand Gauthier a právě on do manželského soužití sexbomby a metalového bubeníka zasáhne mnohem fatálněji než jen vybroušeným postelovým rámem. Pamelu a Tommyho sice v úvodních scénách nezahlédneme, ale jejich hlasitý sex se mísí s ruchem sbíječek a vrtaček o patro níž. Už záhy tak získáme představu o tónu celé série, jemuž slovo subtilní zrovna neodpovídá.

Lidový filosof, pornoherec

Na Gauthiera, lidového filozofa a vysloužilého pornoherce, se zaměřují první tři epizody. Nechce nic víc než dokončit práci a dostat zaplaceno, což Tommy neustále komplikuje dalšími požadavky. Bez zálohy řemeslníkům dojdou peníze i trpělivost, na což rocker reaguje hlasitým vyhazovem; na Randa o pár dní později dokonce vytáhne pušku. Ačkoli dělník o karmě dosud hlavně rozumoval, nyní v gestu spravedlivé odplaty ukradne Tommyho sejf. V něm se nachází ona inkriminovaná páska se sexuálním aktem, kterou bez souhlasu obou dotčených stran neměl nikdo další spatřit. Pornoprůmysl, kam Rand s kořistí následně zamíří, za starých analogových časů tyto legální bariéry skutečně střežil, nicméně anonymita zvolna se rodícího internetu umožnila zdánlivě neprodejnou nahrávku bezprecedentně rozšířit a vytěžit.

Po trojici epizod se seriál tváří jako projekt herce, scenáristy a producenta Setha Rogena – jeho a pro něj –, protože spolu s Evanem Goldbergem jde o autora námětu a představitele Randa Gauthiera. V dynamické režii Craiga Gillespieho (Já, Tonya) střídá jedna hudební montáž hitů z 90. let druhou a do klubů nebo rozlehlých sídel kamera klouže podobně jako v Mafiánech Martina Scorseseho. Titulní pár působí jako živoucí karikatura dobového sexy ideálu. Pamela připomíná americkou odpověď na Brigitte Bardot zkříženou s plážovou Barbie s chirurgicky vylepšeným hrudníkem do velikosti DD a sirupovitě sladkým hlasem. Tommy jako přerostlé dítě těká mezi něžně milující a pečovatelskou stránkou své osobnosti a polohou rozjíveného bouřliváka. Scéna rozhovoru s vlastním penisem, kterou tvůrci převzali z bubeníkových memoárů, jen podtrhuje úsměvnou a nerealistickou kresbu obou hrdinů.

Avšak i přes veškeré absurdity diváka Gillespie nechá uvěřit, že pouto spojující Pam a Tommyho bylo skutečné a plně procítěné. Muzikantův hédonismus nechá aspirující herečku, která svoji kariéru rozvíjí ve vykrojených červených plavkách v seriálu Pobřežní hlídka a disciplinovaným vysedáváním na akcích s nudnými sponzory, zakusit pocit ničím nepodmíněné svobody. A naopak Pamela milující klasické muzikály známého bouřliváka alespoň na chvíli usadí a zklidní, v čemž si rocker paradoxně libuje. K těmto polidšťujícím zábleskům se postupně přidávají další, ve snaze ukázat, že Pam a Tommy nebyli jen pokleslé celebritní figurky, ale skuteční lidé, kteří v důsledku celé kauzy prožívali opravdovou bolest.

Seriál se v tomto ohledu postupně přiklání na stranu Pamely, která touží následovat Jane Fonda a chce být sexbombou a zároveň vynikající herečkou. Jenomže hvězdu Pobřežní hlídky nechrání před kariérními propady síla rodinného jména. I když se Pamela dovede v situaci zorientovat mnohem dřív než její manžel, postrádá páky, aby další vývoj zvrátila ve svůj prospěch. Správně vytuší, že díky nahrávce bude Tommy v očích veřejnosti za frajera, zatímco ona za lehkou holku – ne nadarmo Rand a jeho kumpáni propagují ukradený produkt jako hardcorové video s Pamelou a ne s Tommym. K prohloubenějšímu obrazu celebrit přispívá její ztvárnění anglickou herečkou Lily James. Jak postava získává vrstvy, její představitelka tlumí uměle nasládlý tón hlasu. Ve ztělesňujícím ponoru James výrazně napomáhá protetickými komponenty naddimenzovaný hrudník a celá řada maskérských pomůcek: od umělého opálení přes odbarvenou blond paruku až po tehdy módní tenké obočí. Unikátní mix těchto prostředků se skládá v portrét ženy, chycené v pasti výrazně sexualizované image.

Než se ale tvůrci rozhodnou, čí příběh chtějí vyprávět a jak, uteče několik epizod. Po prvních třech se Randova perspektiva a Gillespieho vize mění, za kameru se dostávají režisérky a zájem i etické jádro seriálu se přesouvá k ústřední ženské postavě. Jde ale o tak radikální skok, že zavání tvůrčí nejistotou, případně nepříjemně moralistním tónem – jako by nás tvůrci potřebovali pokárat za to, že nám seriálový start připadal tak zábavný. Například režisérka šesté epizody Hannah Fidell stojí za projektem s názvem A Teache, který funguje na podobné bázi. Zpočátku opatrně naznačuje, že vztahy mezi pedagogy a studenty mohou být konsenzuální a hodně sexy, avšak pozdější díly nás vyplísní za to, že jsme se do takové fantazie vůbec pohroužili. Stejně tak showrunner Robert D. Siegel zkouší, co všechno unese téma, do nějž je exploatační rozměr bytostně vrostlý. Pobavený nadhled nad často bizarními situacemi však nelze udržet po celou sezonu, zvlášť pokud chtějí tvůrci rekonstruovat jednu z prvních velkých kauz internetové éry.

Temně komický portrét jedné éry

Strukturní i tonální zlom, který se v Pam & Tommy objeví po první třetině, se odráží i v nejasném žánrovém vymezení a v zástupu témat, jichž se chtějí tvůrci dotknout. Říct, že sledujeme dramedy, případně žánrový hybrid, nestačí. Seriál chvílemi připomíná heist komedii, někdy satiru, částečně romanci; s tím, jak vyprávění potemní, dostáváme se na půdu dramatu a morality. Ústřední motiv představuje erotická nahrávka, ta ale umožňuje dotknout se řady právních a etických otázek: práva na soukromí, černého trhu, souhlasu, slut shamingu nebo revenge pornografie, která dovede navždy pošpinit reputaci a zbrzdit kariéry hlavně ženám, i když jsou na videu zachycené se svými partnery. A i když se zveřejňování intimních rozkoší v následující dekádě stalo spíš výtahem ke slávě než fatálním skandálem – vzpomeňme třeba na Paris Hilton nebo Kim Kardashian –, na počínající proslulost taková praxe nejednou vrhla nelichotivý stín pokleslosti a nevkusu.

Asi nejlépe lze Pam & Tommyho charakterizovat jako temně komický portrét jedné éry. V tomto ohledu jde seriál zařadit po bok franšízy Ryana Murphyho American Crime Story (ACS), která ve svých třech sezonách zaměřených na soudní proces s O. J. Simpsonem, vraždu Gianniho Versaceho a aféru prezidenta Billa Clintona se stážistkou Monicou Lewinskou redefinuje kulturní paměť dekády. I novinka z produkce Hulu stojí na kombinaci snahy o pečlivou dobovou sondu s peprnými detaily.

Stejně tak usiluje o zachycení notně konfliktního vztahu veřejnosti k ženám vymykajícím se normativně chápaným genderovým rolím. Devadesáté roky tak ve zpětném úhlu pohledu svírá čím dál víc kulturních a společenských paradoxů. V kinech se promítaly sex komedie, například Něco na té Mary je nebo Prci, prci, prcičky, dále erotické thrillery (Někdo se dívá); diváci byli S Madonnou v posteli, obdivovali ambiciózní snímky z prostředí pornoprůmyslu jako Hříšné noci nebo Lid versus Larry Flint. Navzdory volnějším mravům a bezprecedentnímu vytěžování lechtivých námětů měřila dekáda dvojím metrem, vůči ženám mnohem utaženějším.

Nicméně ani ACS, prostoupený Murphyho barokním a vizuálně opojným stylem, se nikdy nepropadne do takového chaosu, jakým občas zavání Pam & Tommy. To nemá vyznít jako výhrada, právě naopak. Všechny ty absurdní skoky a nekonzistentní tóny přivádějí americká 90. léta k životu mnohem efektivněji, než se to podařilo zrovna třetí sezoně ACS. Komfortní podívanou seriál nenabízí už proto, že se celý projekt o nutnosti souhlasu s exploatací vlastního soukromí realizoval bez svolení Pamely Anderson. Podařilo se mu však trefně, i když místy nevědomky, vystihnout naše vztahování se k celebritám, jejichž životy se dobře bavíme. A to i tehdy, když už to dávno není legrace.

Přečteno 747x

Článek vyšel v časopise Cinepur #141, květen 2022.

Toto číslo Cinepuru si můžete objednat v obchodě.

Sdílejte na Facebook.com

Vytisknout článek

Ohodnoťte článek

Aktuální hodnocení článku
0 /1

Hodnocení na škále 0-5, vyšší číslo představuje lepší skóre.


komentáře

    přepište kód:

POSLEDNÍ ČÍSLO

Cinepur #143

#143

říjen 2022



DALŠÍ Z RUBRIKY televize

TBH / WTF

Stane se to znova a znova / Dexter: Nová krev

V dark roomu s Jane Austen / Fire Island

Sex, celebrity a video / Pam & Tommy

TBH / WTF

Holky na zabití / A jak to bylo dál…

Dej mi zpět mé jméno / Halston

Stírač frajírků a lumpů / Mikýřova úžasná pouť internetem


DALŠÍ Z RUBRIKY kritika

Stane se to znova a znova / Dexter: Nová krev

Strukturovaná polysémie nejen pro ten dnešní den / Nový a Gott

Když Jimmy potkal Kim / Volejte Saulovi

Samy nocí tmou / Světlonoc

Making Elvis Cool Again / Elvis

Závratě spřízněnosti a touhy / Podezřelá

Mlha, čaj a sušenky / Nestvůra z Essexu

V dark roomu s Jane Austen / Fire Island


POSLEDNÍ ČLÁNKY AUTORA

Making Elvis Cool Again / Elvis

West Side Story v troskách / West Side Story

Stylově spíchnutá antihrdinka / Cruella

Nevidět, neslyšet a nemluvit / Asistentka

Malé ženy v kalhotách / Malé ženy


RUBRIKY

anketa (31) / český film (118) / český talent (39) / cinepur choice (33) / editorial (118) / fenomén (83) / festival (116) / flashback (16) / fragment (18) / glosa (243) / kamera-pero (15) / kauza (1) / kniha (132) / kritika (1109) / mimo kino (191) / novinka (824) / pojem (36) / portrét (51) / profil (100) / reflexe (27) / report (149) / rozhovor (184) / scénář (4) / soundtrack (87) / téma (1025) / televize (134) / událost týdne (291) / videohra (83) / web (46) / zoom (173)

Cinepur #141 Tento článek vyšel v časopise Cinepur #141, květen 2022

Z obsahu tištěného čísla:

FixFox: Intergalaktický opravář v hřejivé české hře (Ondřej Trhoň, videohra)

Nezanechat stopy - Jak se dělá (Tomáš Gruntorád, kritika)

Začalo to polibkem: Historie japonského pinku eiga (Rudolf Schimera, téma)

Seveřan - Člověk člověku medvědovlkem (Jarmila Křenková, kritika)

Sex, celebrity a video / Pam & Tommy (Šárka Gmiterková, televize)

Cinema of Transgression: Sex jako povstání (Bianca Krajčovičová, téma)

+ více...