Architekt života / Jonas Mekas
Život amerického režiséra litevského původu Jonase Mekase byl s tvorbou jeho filmů propojen víc než u jiných filmařů. Snad možná Stan Brakhage, Agnès Varda nebo Peter Kubelka by se mu tím, jak se jejich soukromí stávalo námětem jejich filmových děl, mohli přibližovat. Mekasovo dílo totiž tvoří převážně filmové deníky. O to víc je fascinující, že poté, co celý den zaznamenával svůj život s kamerou v ruce, sedal si ještě ke stolu a své deníky také psával.
Všechny Mekasovy deníkové filmy mohou být interpretovány jako hledání odpovědi na otázku, kde život začíná a kde končí, pátrání po tom, o čem ve skutečnosti život jako takový je. Pro takové tázání jako by Mekase, narozeného v Litvě na Štědrý den roku 1922, jeho předfilmařský život cíleně předurčil. V roce 1944 během eskalujícího konfliktu druhé světové války Litvu opustil, ovšem během úniku byl vlak zastaven a on i jeho bratr skončili na osm měsíců uvězněni v pracovním táboře v Elmshornu. Dva měsíce před koncem války se jim podařilo uprchnout a následně se skrývali na jakési farmě. Po válce žil Mekas v táborech pro vysídlence ve Wiesbadenu a Kasselu. V letech 1946–1948 studoval filozofii na Univerzitě Johannese Gutenberga v Mohuči a na konci roku 1949 si s bratrem zajistili práci v Chicagu a...