Překročit svého psa / Síla psa

Ať už se filmy Jane Campion odehrávají v současném New Yorku či Florencii 19. století, její postavy bývají nuceny hledat cesty, jak žít svůj život svobodně a pravdivě v podmínkách, které tomu nejsou nakloněny. Zároveň trpí rozpolceností, když se nechávají strhnout spodním proudem svého vědomí a touží po čemsi, co je pro ně nebezpečné a zhoubné. Romantická rozervanost a pudové, emocionální volby je nakonec buď přímo fyzicky ohrožují (Piková trojka), nebo vedou k uvěznění ve stylu života, který si nepřály a s nímž nesouzní (Portrét dámy). 

Téma ženské emancipace Campion často rozvíjí na půdorysu tradičních žánrů, jako je kostýmní melodrama, film noir nebo detektivka, s jejichž atributy ovšem pracuje podvratně, a prostřednictvím žánrovosti atakuje naše vlastní schematické myšlení i to, do jaké míry setrváváme v zajetí některých ustálených předpokladů o světě. Ve svém průlomovém filmu Piano například přetváří klišé z kostýmních dramat tím, že oděv zde není pouze ornamentem nebo prostředkem disciplinace ženy. Když se hrdinka Ada se svou dcerou vylodí na divoké pláži, kde je nikdo nečeká, vytvoří si z obručí své sukně a spodniček provizorní přístřešek, v němž přečkají noc.

Filmařka, jež uváděla...