„Hrdina papírový a plochý až hanba“ / Goldfinger v románu a ve filmu

Třetí film bondovské řady Goldfinger (1964) posunul příběhy s postavou Jamese Bonda do centra globální populární kultury. Zároveň ustálil příběhovou kompozici, styl a další prvky do podoby stabilizovaného narativního vzorce, jehož jakákoli pozdější obměna byla vnímána jako příznaková odchylka od základu. Předlohou filmu se stal stejnojmenný román, jenž je z hlediska epické šíře nejrozsáhlejším a snad i tematicky nejpestřejším bondovským počinem Iana Fleminga. Jeho český překlad ze závěru šedesátých let byl nadlouho také jednou z mála cest, jak mohlo Jamese Bonda poznat československé publikum. I když ve značně upravené podobě.

Goldfinger byl poprvé publikován v roce 1959 jako v pořadí sedmý román bondovské řady, zahájené o šest let předtím. Zatímco filmová verze Goldfingera celou budoucí sérii ustaluje, původní román naopak hledá cestu z kruhu, který se s každým dalším příběhem zužoval a vyčerpával. Fleming zjevně chtěl v psaní bondovských příběhů pokračovat, ale uvědomoval si, že nemůže jen dodávat novou náplň do pevně nastaveného kadlubu na výrobu vyprávění. Zkoušel tedy hledat nové cesty pro situování, zalidnění a vyprávění Bondových dobrodružství.

Různé fungování příběhu o...