Historie bez obrazu / Očitý svědek
Divadelní režisér a dramatik Jiří Havelka znovu promluvil filmovým jazykem. Po celovečerním debutu Vlastníci (2019), adaptaci vlastního divadelního představení, se tentokrát obrátil k historické látce a otázkám kolektivní viny a paměti. Očitý svědek (2021) z produkce Národního divadla (na jehož webových stránkách je též ke zhlédnutí on-line) je oproštěn od konvenčních dějepiseckých schémat a nabízí alternativní pojetí historického žánru ve filmu, který spojuje elementy dokudramatu, divadelní inscenace a virtuálního prostředí.
Havelka oživuje opomíjenou událost českých dějin z června 1945, kdy vojáci československé armády postříleli na Švédských šancích u Přerova více než 250 civilistů (karpatských Němců, Maďarů a Slováků) vracejících se po válečné evakuaci do svých domovů na Slovensko. Na základě nepodloženého obvinění z kolaborace nebo přímo příslušnosti k nacistickým sborům byli vybraní odvedeni z vlaku a během noci postříleni za asistence mužů z nedaleké obce. Režisér tragédii rekonstruuje prostřednictvím autentických svědectví z vyšetřovacích protokolů, jichž se zúčastnili příbuzní zavražděných a vykonavatelé jejich popravy, ale také všichni ti, kdo svojí netečností přispěli k tomu, aby krveprolití dosáhlo takových rozměrů –...