Cinepur / Časopis pro moderní cinefily

Pohádka o osmdesátkách a Wonder Woman / Wonder Woman 1984

Pohádka o osmdesátkách a Wonder Woman / Wonder Woman 1984

kritika / Filip Šula / 22. 6. 2021

Očekávaný příchod druhého dílu Wonder Woman se nesetkal s úplně vřelým přijetím. Částečně to může být překvapivou změnou tónu, kterou prochází celou série superhrdinských filmů pod značkou DC Extended Universe. Ta byla zpočátku podstatně serióznější než konkurenční Marvel Cinematic Universe (MCU). Kde Marvel nabízel barevnost, sebeironii a nadhled, DCEU sázel na vážnější pojetí, osudovost zápletek a vystavění svých postav jako bezmála božských figur. Filmy MCU spoléhají na rychlé vyprávění a neustálé řazení bodů obratu událostí, během nichž se vyvíjejí postavy. Zejména první tři snímky DCEU Muž z oceli, Batman vs. Superman a Sebevražedný oddíl oproti tomu vyprávějí pomalejším tempem a oddalují dějové body obratu ve prospěch odboček, věnovaných růstu postav. Odezva ale nebyla zdaleka tak velká jako investice, a filmy DCEU začaly od méně úspěšného konceptu pomalu upouštět. Ne však dříve, než si vážnější pojetí našlo svou skupinu fanoušků.

Prvním náznakem této změny byl už zmíněný Sebevražedný oddíl a verze Ligy spravedlnosti pro kina. Oba byly přetočené do odlehčenější a sebeironičtější podoby. Další filmy pak rovnou následovaly trend stanovený MCU. Postava Wonder Woman má v rámci univerza DC ale trochu méně jednoznačnou pozici. Poprvé se objevila ve filmu Batman vs. Superman: Úsvit spravedlnosti, v dobách, kdy to studio s hrdiny DCEU myslelo temně a vážně. Její první samostatný film ale lehce posunul její příběh ze zamýšleného velkolepého eposu do „prosté“ dobrodružné podívané, reflektující komiksovou a pulpovou poetiku z dob, kdy komiksy nenabízely nic víc než čisté žánrové potěšení. Wonder Woman tak zůstala na pomezí původní zachmuřené poetiky DCEU a jeho odlehčenějšího pojetí.

Ve Wonder Woman 1984 je tohle pomezí hodně znát. Hrdinka Diana je jiná postava než ve filmech předchozích. Oproti smutné, léta neaktivní hrdince z prvního dílu tu sledujeme o něco optimističtější aktivní superhrdinku s o něco jemnějšími metodami boje s padouchy. První samostatný film Dianu provázel hrůzami první světové války a celkovou deziluzí. Pokračování ji ustavuje skrze výchovný zážitek z dětství, který ji následně definuje v osmdesátých letech, kdy se film odehrává. Pro volbu osmé dekády není na první pohled žádný zásadní důvod, kromě toho, že se v příběhu nemusí počítat s ostatními superhrdiny daného světa. Je to doba spojená v obecné paměti s určitou bezstarostností, jednoduchostí, barvami hýřící popkulturou… A přesně takový příběh se v ní může odehrávat. Do tohoto světa zapadá i hlavní padouch filmu. Max Lord získá schopnost, která patří spíš do pohádky, a stejně tak vypadá celá dějová linka.

Stylizaci druhé Wonder Woman do pohádky odpovídají i další znaky – vsazení děje do bezstarostných osmdesátek, obroušení předchozích depresivních hran, definice hrdinky skrze dětská ponaučení. Wonder Woman 1984 také skutečně je svým zaměřením dětský film. Obě ústřední postavy, Diana a Max, ve svých liniích podnikají cestu, zapříčiněnou magickou schopností, a musí si vybrat mezi vlastním prospěchem a správnou věcí. Vyprávění přitom téměř nikdy nepřesahuje konflikt vlastního sobectví a následků, které z něj plynou, a postupně spěje k jednoduchému a čitelnému morálnímu poselství. Nevystupuje tu žádný čistý padouch, pouze postavy zmatené vlastními tužbami a stíhané palčivým, ale vcelku jednoduchým vnitřním konfliktem. Tomu odpovídá i herectví. Zatímco Gal Gadot v roli hlavní hrdinky lehce podehrává, Pedro Pascal jako její protihráč Max Lord a Kristen Wiig jako antagonistka Barbara přehrávají. To vše podporuje jednoduchost vyznění dětských příběhů.

Není proto divu, že Wonder Woman 1984 působí trochu jako z úplně jiné série a těžko hledá fanoušky, které může uspokojit. Nezapadá ani do temného pojetí, jak ho prosadil Zack Snyder, a příliš ani do stylu odlehčených komiksových adaptací, jakými byli Aquaman nebo první Wonder Woman. Jediným srovnatelným filmem z téže série je Shazam!. Ten ovšem začal jako dětský film a na rozdíl od Wonder Woman 1984 ho diváci nepoměřují s bezprostředně předchozím filmem. Postava Wonder Woman tak stojí v nezáviděníhodné pozici hrdinky, která prodělala všechny vývojové fáze série DC.

Wonder Woman 1984 (USA, 2020, IMDb)
Režie: Patty Jenkins, scénář: Patty Jenkins, Geoff Johns, Dave Callaham, kamera: Matthew Jensen, střih: Richard Pearson, hudba: Hans Zimmer, hrají: Gal Gadot, Chris Pine, Kristen Wiig, Pedro Pascal, Robin Wright ad., 151 minut, distribuce: HBO GO (premiéra v ČR 15. 4. 2021).

Wonder Woman 1984 (USA, 2020, IMDb)
Režie: Patty Jenkins, scénář: Patty Jenkins, Geoff Johns, Dave Callaham, kamera: Matthew Jensen, střih: Richard Pearson, hudba: Hans Zimmer, hrají: Gal Gadot, Chris Pine, Kristen Wiig, Pedro Pascal, Robin Wright ad., 151 minut, distribuce: HBO GO (premiéra v ČR 15. 4. 2021).

Přečteno 1256x

Článek vyšel v časopise Cinepur #135, červen 2021.

Toto číslo Cinepuru si můžete objednat v obchodě.

Sdílejte na Facebook.com

Vytisknout článek

Ohodnoťte článek

Aktuální hodnocení článku
0.2 /27

Hodnocení na škále 0-5, vyšší číslo představuje lepší skóre.

Hodnocení filmu

Wonder Woman 1984

Ohodnoťte film na Cinepur.cz


komentáře

    přepište kód:

POSLEDNÍ ČÍSLO

Cinepur #136

#136

srpen 2021



DALŠÍ ČLÁNKY


DALŠÍ Z RUBRIKY kritika

Thelma a Louise jako divácky náročná pinku eiga / Nadosmrti

Orba v srdeční krajině / Minari

Vidět ticho / Sound of Metal

Pohádka o osmdesátkách a Wonder Woman / Wonder Woman 1984

Obrazy starého světa / Služebníci

Řez globalizující se Indií / Bílý tygr

Euforie vztahové hysterie / Malcolm a Marie

Korejští filmaři dobývají vesmír / Čističi vesmíru


DALŠÍ Z RUBRIKY

Jak se mrtví naučili žít / Duše

Návštěva muzea lásky / Undine

Gramatika nekonečna / O nekonečnu

Stylově spíchnutá antihrdinka / Cruella

Znásilnění, pomsta a žvýkačka / Nadějná mladá žena

Duše jazzu a elektroniky / Duše

Noir Film Festival bude bez předsudků, s Coeny i Bollywoodem

Hlediště jsou ti druzí / Annette


RUBRIKY

anketa (28) / český film (108) / český talent (34) / cinepur choice (33) / editorial (110) / fenomén (81) / festival (104) / flashback (10) / fragment (18) / glosa (214) / kamera-pero (7) / kauza (33) / kniha (127) / kritika (1021) / mimo kino (185) / novinka (804) / pojem (36) / portrét (45) / profil (93) / reflexe (25) / report (123) / rozhovor (173) / scénář (4) / soundtrack (80) / téma (981) / televize (121) / událost týdne (277) / videohra (76) / web (43) / zoom (169)

Cinepur #135 Tento článek vyšel v časopise Cinepur #135, červen 2021

Z obsahu tištěného čísla:

A vy jste kdo? / The Father (Antonín Tesař, kritika)

Za obrazem / Sofia Coppola (Martin Šrajer, portrét)

Čaroděj ze země Q / Q: V oku bouře (Ondřej Pavlík, televize)

O pejskovi, Sýrii a lidské povaze (Petra Chaloupková, mimo kino)

Divočejší, než se zdá / Anketa o stavu současného evropského filmu (Redakce, anketa)

Etika exploatace a emancipační potenciál / Plivu na tvůj hrob (Jana Koutná, zoom)

+ více...