Na konci je vždycky černá / Wojciech Smarzowski

Synergie kontroverzního obsahu a hravé, místy nekompromisní formy povyšuje snímky Wojciecha Smarzowského mezi klíčové společenské události v Polsku. Autor filmů Klér, Volyň nebo Růžena podle kritiky vycházejí z odkazu Andrzeje Wajdy. Podobně jako legendární režisér vyhledává Smarzowski ryze polská témata, která promyšleně, často nelichotivě reviduje. Ponuré světy, stírání rozdílů mezi dobrem a zlem nebo mnohavrstevnatí protagonisté dohromady uvozují složité otázky morálky i národního svědomí. Přestože Smarzowského filmy nejsou jednoduše uchopitelné a nejdou na ruku divákovi ani společenské poptávce, vytvářejí cosi jako fenomén národních blockbusterů – přitahují miliony diváků. Zároveň mají dobrou kritickou odezvu a vedou nejen k ostré společenské debatě, ale i k diplomatickým roztržkám. 

Vojtěch Kočárník, Klára Kierzkowská

Ve svých filmech revidujete historické i současné mýty polské společnosti, provokujete národní svědomí. Temný dům drsně demytizuje (n)ostalgické čtení předrevolučního Polska, Dopraváci uvozují současná témata korupce uvnitř polské státní správy, Růžena se odehrává ve složitém geopolitickém prostředí mazurské oblasti a problematizuje poválečný...