Úvod k tématu: Film a feminismus
O ženách před kamerou i za kamerou se ve veřejném prostoru nikdy předtím nemluvilo tak intenzivně jako teď. Po příčinách není třeba zdlouhavě pátrat. Za poslední dekádu se citelně rozrostly snahy o posílení pozice žen ve filmovém prostředí nebo o navýšení jejich angažmá v kreativních profesích. Některé z nově vzniklých organizací zároveň začaly usilovat i o větší rozmanitost postav a příběhů samotných filmů. Čtvrtá vlna feminismu, která se vynořila po roce 2010 a důležité zázemí pro své iniciativy získala v digitální sféře, tedy zasáhla také do kinematografie. Pozitivní výsledky se (i když spíše pozvolna) dostavují, což na konkrétních příkladech dokládají i některé z následujících textů.
Téma věnované filmu a feminismu sice mapuje současný status quo, který lze ovšem jen těžko oddělit od starší historie tohoto vztahu či přímo od jeho počátků. Rozhodující otázky, nastolené v sedmdesátých letech paralelně s druhou vlnou feminismu, totiž ve feministické reflexi filmu přetrvávají dodnes. K ústřednímu problému stereotypního vyobrazení ženských figur se později, mimo jiné opět v návaznosti na zájmy třetí vlny feminismu v devadesátých letech, přidávala další témata: reprezentace genderu a s ním provázané otázky třídy, rasy nebo sexuální orientace, ale třeba...